Společná evropská měna
Euro nám přináší více výhod, shodují se slovenští analytici

Zavedení eura na Slovensku pomohlo tamním podnikům a také obyvatelstvu při cestách do zahraničí, kromě toho přispělo i k ekonomickému růstu. Země ale ztratila vlastní měnovou politiku, což pocítila během globální ekonomické krize. U příležitosti nadcházejícího desátého výročí vstupu Slovenska do eurozóny to uvedli oslovení analytici. Jednotnou evropskou měnu převzalo Slovensko na začátku roku 2009. Dosud tak učinilo jako jediná ze zemí visegrádské čtyřky, do které patří ještě Česko, Maďarsko a Polsko.

"Výhody převzetí eura stála výrazně převyšují náklady či nevýhody s tím spojené. Výhody eura najdeme hlavně v praktickém životě," uvedl analytik bankovního domu UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia Ľubomír Koršňák. Dodal, že obyvatelé při cestách do zemí platící eurem už nemusejí měnit někdejší slovenskou korunu.

"Ještě výraznější pozitivní efekt mělo v tomto směru euro na podniky, zejména exportéry, kterým přineslo větší stabilitu, zjednodušilo plánování, odstranilo podstatnou část nákladů na zajištění kurzového rizika," poznamenal Koršňák.

Ekonomka peněžního ústavu Slovenská sporiteľňa Katarína Muchová připomněla, že většina slovenského zahraničního obchodu se odehrává se státy EU a přímo se zeměmi eurozóny. Jednotná evropská měna tak podle ní výrazně prospívá zahraničnímu obchodu, a tím i k růstu exportně orientované ekonomiky Slovenska.

Slováci při vstupu do Evropské měnové unie měnili vlastní měnu v poměru 30,126 koruny za euro, před převzetím eura slovenská koruna na trzích zpevňovala.

"Slovensko přijalo euro při silném kurzu, a to pomohlo zvýšit aktiva slovenských obyvatel. Na druhou stranu exportující firmy byly v roce 2009 během krize kvůli silnému euru oproti sousedním zemím s vlastní měnou znevýhodněny," upozornila Muchová. Dodala, že měny okolních zemí tehdy oslabily, což tamnímu exportu pomohlo.

Podle Koršňáka zejména ztráta vlastní měnové politiky byla cenou za zjednodušení v praktickém životě, které euro přineslo. Poprvé tuto ztrátu Slovensko pocítilo právě po zavedení eura v souvislosti s globální krizí, kdy si země nedokázala dočasně pomoci vlastní slabší měnou.

Analytik rovněž uvedl, že současné nastavení měnových podmínek v eurozóně není pro Slovensko ideální. "Pokud by mělo Slovensko k dispozici v současnosti vlastní měnovou politiku, pravděpodobně by již, podobně jako sousední Česko, přistoupilo ke zvyšování klíčové úrokové sazby a k citelnějšímu zpřísňování měnových podmínek," soudí Koršňák.

Analytička bankovního domu Poštová banka Lucia Dovalová uvedla, že existence eura na Slovensku představuje lákadlo pro zahraniční investory, protože zjednodušuje přístup na slovenský trh. S odvoláním na průzkum veřejného mínění poznamenala, že téměř každý sedmý Slovák (68 procent) považuje zavedení eura v zemi za pozitivní věc, což převyšuje i průměr eurozóny (64 procent). Zhruba třetina Slováků podle sondáže ještě přepočítává při nákupech eura na někdejší slovenské koruny. Přepočtem na koruny si čas od času pomáhají také slovenští politici v projevech před novináři, když chtějí například upozornit na značnou hodnotu částky, o které hovoří.

Mluvčí slovenské centrální banky Martina Vráblik Solčányiová sdělila, že v oběhu ke konci letošního listopadu ještě zůstalo 18,77 milionu kusů slovenských bankovek v hodnotě 2,16 miliardy tehdejších korun (71,8 milionu eur). Představuje to jen zlomek někdejšího objemu hotovosti. Výměna běžných korunových mincí za eura byla ukončena na začátku roku 2014.