Čerstvá data o vývoji evropských ekonomik za první čtvrtletí tohoto roku se nečtou příliš dobře. Rekordní zpomalení růstu HDP bez výjimky předčila už tak černé vyhlídky a ekonomové se shodují: Tak prudké šlápnutí na brzdu jsme nečekali. Ono světlo na konci tunelu zřejmě jen tak nezahlédneme.
"Vývoj v prvním čtvrtletí opravdu překonal všechna očekávání. I v dalších kvartálech bude pokračovat trend poklesu, ačkoli už snad ne takto dramatickým tempem," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ hlavní ekonom Patria Finance David Marek.
Česká ekonomika v prvním čtvrtletí meziročně propadla nejrychleji ve své novodobé historii (3,4 procenta). Analytici agentury Bloomberg přitom očekávali pokles tempem 1,8 procenta. "Průmyslová výroba i export se v úvodu roku téměř zhroutily vlivem hluboké recese na hlavních odbytových trzích Česka," komentoval hlavní ekonom PPF Asset Management Radomír Jáč.
ČTĚTE TAKÉ: Ekonomika ve volném pádu. Klesla o 3,4 procenta
Volný pád Evropy (mezikvartální pokles v %) |
| Česko 3,4* |
| Slovensko 5,4* |
| Německo 3,8 |
Francie 1,2 |
| Itálie 2,4 |
| Rakousko 2,8 |
| Nizozemsko 4,5* |
| Španělsko 1,8 |
| Rumunsko 6,4* |
Bulharsko 3,5
* (meziroční propad HDP) |
Na rapidní omezení exportu doplácí i sousední Slovensko, jehož ekonomika se v prvním čtvrtletí propadla o 5,4 procenta, tedy nejrychleji za posledních třináct let. Cifra překvapila analytiky, kteří počítali se dvěma procenty. Za stejné období loňského roku přitom Slovensko rostlo rychlostí 8,7 procenta.
"Těžko najdeme odvětví, které neztrácí, exporty byly silně zasaženy a investice zpomalily," uvedl ekonom Tatra banky Juraj Valachy.
Německo jako katalyzátor východu
Největší evropská ekonomika padá stále rychleji a dosáhla již rekordu za poslední čtyři dekády. Tříprocentní odhad ekonomů "trumfla" o dalších osm desetin a pokračuje tak již čtvrtým kvartálem za sebou v bezprecedentním propadu.
Německo je přitom pro Evropu klíčovou zemí, bez jejíž stabilizace nemá především východní region šanci se z recese uzdravit. "Zbývá jen doufat, že předchozí zlepšení nálady na trhu nebylo přeludem, ale znakem přicházející stabilizace," doufá ekonom WestLB Joerg Lueschow.
ČTĚTE TAKÉ: Německá ekonomika padá. O rekordních 3,8 procenta
Zatím tomu však nic nenasvědčuje. Hlavní pilíře spolkové ekonomiky nadále trouchnivějí, což stupňuje pesimismus v odhadech pro okolní země, nejen pro eurozónu. Zatímco v západních zemích krize zasáhla dříve a srazila tamní průmysl a chuť utrácet i investovat, ve východní části, která je svým vývozem silně navázána na poptávku vyspělejších sousedů, přichází to horší se zpožděním. "Řada firem ze střední a východní Evropy je z hlediska subdodávek závislá na poptávce ze západu. Bez její oživení se nelze z recese dostat," komentuje Marek.
Všichni na jednom provaze
V západní části Evropy nabírají projevy ekonomické i finanční krize na síle. Hospodářství Evropské unie se podle rychlého odhadu meziročně propadlo o 4,4 procenta, oproti předchozím třem měsícům pak o 2,5 procenta.
Ekonomika Francie vstoupila letos do recese (dvě čtvrtletí negativního vývoje HDP za sebou, pozn. red.), když produkt klesl o 1,2 procenta. Italské hospodářství překvapilo tempem 2,4 procenta a stejně jako v Německu ustupuje již čtvrtým kvartálem za sebou, když hlásí největší problémy od roku 1980. V pádu je i HDP Nizozemska, meziročně o 4,5 procenta. A tak lze pokračovat dále.
ČTĚTE TAKÉ: Španělská ekonomika se prudce propadá, lidé se bouří
Nejdřív západ, potom východ
Kdy lze očekávat obrat k lepšímu, si v této situaci již nikdo netroufne přesněji předvídat. Jisté však je, že východoevropský region se nemá šanci zotavit sám od sebe. "Stejně jako na východ Evropy dorazila krize se zpožděním, bude i oživení v našem regionu trvat déle než v západních ekonomikách, a to až o několik měsíců,"potvrzuje Marek. Centrem pozornosti přitom pro nás zůstává vývoj v Německu. "Bez oživení německé ekonomiky není vůbec možné, aby se zotavilo Česko."
Foto: Leonhard Foeger, archiv Týdne
