(Nejen) Kanada
Legalizace konopí: velmi dobrý byznys

Kanada legalizovala i rekreační užívání marihuany. Tržby z byznysu spojeného s konopím by do pár let mohly předběhnout prodeje alkoholických nápojů.

Jejich výrobci i tabákové společnosti se legalizace chytají jako příležitosti pro narovnání upadajících příjmů. Kanada se stává teprve druhým státem na světě, v němž je na celém území plně legální užívání marihuany. Předběhla ji jen jihoamerická Uruguay, kde si lidé mohou svobodně "zahulit" už od konce roku 2013.

"Bylo až příliš jednoduché, aby se k marihuaně dostaly naše děti a vydělávali na tom kriminálníci. Dneškem se to mění. Náš plán legalizovat a regulovat marihuanu právě schválil Senát," napsal na Twitter kanadský premiér Justin Trudeau poté, co zákon prošel v horní komoře tamního parlamentu. "Brko" na oslavu si ale budou Kanaďané moci ubalit až 17. října, do té doby dává vláda čas jednotlivým provinciím na to, aby patřičně upravily místní zákony.

Miliardový byznys

Legalizace ovšem neznamená, že si bude moci jointa zapálit kdekdo. Budou platit obdobná omezení jako pro tabák či alkohol, užívání marihuany se zapovídá lidem mladším osmnácti let. Ostatní u sebe budou moci mít maximálně třicet gramů substance a v domácnosti bude povoleno pěstovat čtyři rostliny konopí. Nákupy budou možné jen u prodejců, jimž udělí licenci provincie, teritorium nebo federální vláda.

Pěstování a prodej marihuany pro lékařské účely je v zemi možné od roku 2001. Už nyní má devadesát firem věnujících se této činnosti tržní hodnotu v přepočtu téměř 690 miliard korun. Během letoška se navíc firmy čile spojovaly. V květnu například skupina Aurora Cannabis
koupila konkurenci MedReleaf za více než 64 miliard korun. Podobné kroky dávají podle bankéřů tamním společnostem dostatečnou velikost a sílu na vstup do mezinárodního byznysu a možnosti prodávat i v zemích, jako je například Německo, kde je legální medicínské využití marihuany.

Zájem investorů o akcie těchto firem dává oboru legitimitu - zajímají se o něj už i největší kanadské banky jako například CIBC. Podle její studie roční tržby z marihuanového byznysu přesáhnou do dvou let v přepočtu 144 miliard korun. To je například o 31 miliard více, než jaké byly v zemi loňské příjmy z prodeje tvrdého alkoholu. Částka se pomalu, ale jistě blíží i obratu na trhu s vínem. Podle propočtů CIBC se v Kanadě v roce 2020 spotřebuje 800 tun marihuany. Jen pět procent z toho připadne na lékařské účely, zbylých pětadevadesát bude předmětem rekreačního užívání.

USA na rozcestí

Lze však najít i optimističtější čísla. Například podle studie poradenské společnosti Deloitte přesáhne obrat kanadského byznysu s marihuanou 155 miliard korun už během příštího roku. Odhady se různí i kvůli tomu, že se obor rapidně mění, jak se z šedé zóny postupně přesouvá do pozice normálního národohospodářského odvětví.

"Žertujeme v tom smyslu, že v našem oboru běží čas jinak, podobně jako se mluví o psích letech. Co zažijeme během jednoho kvartálu v marihuanovém byznysu, představuje zhruba rok v tom tradičním," glosuje situaci Cassandra Farringtonová, někdejší viceprezidentka Citibank a nyní zakladatelka a šéfka amerického vydavatelství zaměřeného na firemní publikace, jako je Marijuana Business Daily.

Ve Spojených státech je přístup k legalizaci rozpolcený - třicítka států má v zákonech její medicínské využití, rekreační užívání povolil Washington, D. C., a dalších devět států jako například Kalifornie, Colorado nebo Aljaška. Už teď se přitom tržby firem z oboru pohybují podle Marijuana Business Daily okolo 140 miliard korun ročně. Jen pro srovnání: tato částka se takřka vyrovná loňským příjmům společnosti Netflix. Z pohledu federálních zákonů je ovšem marihuana ilegální a to růst odvětví brzdí - firmám to například výrazně komplikuje vstup na burzu. I proto řada amerických společností vidí příležitost pro úpis akcií na území severního souseda.

"Kanada se stává největším trhem s marihuanou na světě, Spojené státy si nechávají uniknout miliardový obor, který lze přirovnat k boomu internetu," uvedl Kris Krane, prezident americké investiční společnosti 4Front Ventures, zaměřené na konopí.

Kdyby se však Spojené státy pustily do plné legalizace, podle společnosti Cowen & Co. by se tam trh s konopím dostal do roku 2030 k ročnímu obratu až 1,7 bilionu korun (koneckonců jen Kalifornie má více obyvatel než Kanada). To by se mohlo vyrovnat příjmům tabákového průmyslu, jehož tržby v USA mají v posledních letech klesající tendenci. V podobné
situaci se ocitají i výrobci a prodejci piva, kteří jsou na tom s příjmy 2,4 bilionu korun zatím nejlépe. Také ovšem upadají.

Zelená příležitost

Právě producenti alkoholu a cigaret nacházejí v marihuanovém boomu příležitost pro posílení svých ekonomických výsledků. Jedním z nich je i americká společnost Constellation Brands, jež vyrábí třeba pivo Corona a má hodnotu bezmála 966 miliard korun. Koncem loňského roku koupila za více než čtyři miliardy korun desetinový podíl v kanadské firmě Canopy Growth. Ve spolupráci s ní plánuje vyrábět nápoje s obsahem konopí, které chce prodávat po celém světě podle toho, jak to umožňují zákony. K vývoji podobných nápojů se chystá i nadnárodní gigant Molson Coors, jenž mimo jiné vlastní i tuzemské pivovary Staropramen.
"Marihuana je potenciálně jedním z největších rušivých vlivů v pivním průmyslu. Bude jednou z těch sil, které mění způsob, jakým se lidé socializují. Pokud se na to nebudeme dívat jako na příležitost, v podstatě před tím strkáme hlavu do písku," uvedl Andy Thomas, šéf skupiny Craft Brew Alliance, pro server Investor's Business Daily.

Odborníci tvrdí, že by se na konopí měli podobně dívat i tabákoví výrobci, jako je skupina Altria, British American Tobacco nebo Philip Morris. Nemusejí přitom ani sáhnout na rostliny marihuany - soustředit by se mohli spíše na stále oblíbenější vaporizéry.

"Odpařovací zařízení jsou jedním z nejrychleji rostoucích segmentů jak v případě tabáku, tak konopí," uvedla již dříve Vivien Azerová, analytička společnosti Cowen & Co. Podle ní by tím mohly tabákové firmy obsáhnout až třetinu tržeb marihuanového byznysu.

Problém s imagí

Ne všichni jsou ale z legalizace marihuany nadšeni. Ani v Kanadě neprošel tento krok jednomyslně - v Senátu proti němu hlasovalo 29 zákonodárců (pro bylo 52) a březnový průzkum v zemi ukázal, že proti je 38 procent populace. Lidé v některých oblastech se bojí negativních efektů. Jsou spojeny například i s tím, že nová pravidla povolují pěstování rostlin v domácnostech.

"V realitním byznysu to způsobí problémy. Podle některých informací by až padesát procent lidí ani neuvažovalo o koupi domu, v němž se někdy marihuana pěstovala," uvedl realitní makléř Garry Dagleish z kanadského města Smiths Falls. To mimochodem bývalo "hlavním městem" čokolády státu Ontario, než tam společnost Hershey's zavřela své továrny. Právě do nich se nastěhovali pěstitelé a prodejci marihuany společnosti Canopy Growth.

I rostoucí producenti konopí mívají leckdy problém sehnat některé odborníky, hlavně v oboru financí. Ti se totiž obávají ztráty společenské prestiže, kterou by jim mohl přinést přestup k marihuanovému byznysu. Společnosti v něm fungující zase nejsou schopny přebít toto negativum vyššími platy, protože si je zatím nemohou dovolit.

Pohled na marihuanu mění například i dosud velmi pokrokové Nizozemsko. Tam je sice konopí nelegální, ale jeho osobní užívání je tolerováno už od sedmdesátých let (takzvaná politika gedoogbeleid). Konopí lze pořídit v coffee shopech. Lidé u sebe mohou mít pět gramů marihuany, ovšem někdy je policie může zabavit. Pravidla - například zákaz "hulení" poblíž škol v Amsterdamu či Rotterdamu - se navíc zpřísňují. Haag se v dubnu stal prvním městem v zemi, jež zakázalo kouření marihuany v městském centru, na hlavním nádraží a ve větších obchodních centrech. Podle mluvčího starosty se tak stalo na popud mnoha stížností od místních obyvatel i turistů, které obtěžoval zápach a hluk v daných oblastech.

Alibistické Česko

Postoj českého státu k marihuaně je poněkud alibistický. Rekreační užívání je u nás stále nelegální, na trh se může dostat konopí určené jen pro léčebné účely. Dodávat je ale mohou jen společnosti disponující povolením od státu. Dlouhou dobu proto v České republice bylo dostupné konopí jen ze zahraničí, převážně z Nizozemska.

To ale bylo celkem pochopitelně dražší, přibližně dvojnásobně, než kdyby pocházelo z domácích zdrojů. Teprve nedávno se objevila zpráva, že Státní úřad pro kontrolu léčiv odebral dodávku 4,2 kilogramu marihuany od Elkoplastu Slušovice. Cena by tak mohla v lékárnách dosahovat přibližně 150 korun za gram bez DPH.

Skutečnost, že je u nás marihuana běžně v ilegalitě, je ryze politickou záležitostí. Dokonce i bývalý národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil (jenž má jinak pověst nesmlouvavého drogového bijce) řekl, že se diskusím o legalizaci konopí nebrání. Svět bez drog je prý mimo realitu, a tak je jen třeba hledat způsoby, jak minimalizovat rizika s jejich užíváním.

Pro legalizaci hovoří několik poměrně racionálních důvodů, podobně jako proti ní. Její zastánci zmiňují především dekriminalizaci uživatelů, kteří si ke svému "hulení" cestu tak či tak najdou. Riskují však to, že přijdou do styku s nekvalitním materiálem, který jim nakonec ublíží daleko více než marihuana s jasným původem.

Skončilo by tím rovněž státní pokrytectví, které měkké drogy klasifikuje na společensky přijatelné a zavrženíhodné. Řeč je o alkoholu a cigaretách, které mají podle odborníků na uživatele přinejmenším srovnatelně devastující dopady jako marihuana.

Peníze nejsou všechno

Nelze přehlédnout ani přínos fiskální. Zatímco dnes se stát tváří, jako že konopí neexistuje, a z obchodu s ním do rozpočtu neinkasuje ani korunu, případná legalizace by prý státní kase mohla přinést kolem tří miliard korun ročně.

S tímto propočtem přišli asi před rokem Piráti, kteří mají legalizaci marihuany ve svém programu dlouhodobě. Podle nich by se gram sušené rostliny prodával za 110 korun, z čehož by zhruba polovinu tvořila spotřební daň a DPH. Piráti navrhují, aby trh s konopím nebyl zcela volný, nýbrž aby ho stát poměrně přísně reguloval prostřednictvím vydávání koncesí.

Legalizace konopí má však i svá nesporná rizika. Jestliže by se dostalo ze šedé zóny, jeho cena by v porovnání se současnou situací klesla, a stalo by se tak dostupnější pro širší paletu uživatelů. Jeho kritici tvrdí, že často bývá přestupní stanicí pro konzumaci tvrdých drog.

Naopak podporovatelé legalizace často zmiňují i nepřímé přínosy. Česko by se prý mohlo stát středoevropským Nizozemskem, kam by stahovali drogoví turisté. To by mohlo povzbudit příjezdový cestovní ruch a peněženky hoteliérů by jen jásaly. Jenže zkušenosti se zájezdy dánské omladiny do českých barů hovoří zcela opačně. Na každý pád je nutné možné přínosy i náklady takového kroku, jakým je uvolnění konopné uzdy, pečlivě zvážit.