Evropská unie se neshodla na řešení krize změnou základní smlouvy EU. Většina států je však připravena uzavřít mezivládní dohodu. K ní se však podle francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho nepřipojí Británie a Maďarsko; Česko a Švédsko to ještě zváží. Premiér Petr Nečas doporučuje obezřetnost. ČSSD bude naopak prosazovat, aby Česko k dohodě přistoupilo.
V unii se už nějakou dobu hovoří o tom, že by se měla změnit základní smlouva. Jenže pro otevření lisabonské smlouvy by musela být celá sedmadvacítka. Podle diplomatů se ale pro změny nepodařilo najít podporu. Hlavní problém podle nich představuje Británie. Ta požadovala ústupky, které Němci a Francouzi nebyli ochotni dát. Premiér David Cameron chtěl zejména právo veta při rozhodování v EU o finančních záležitostech.
"Toto je summit, který se zapíše do historie," řekl francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Dodal, že by upřednostňoval reformu smluv v celé EU. "To nebylo možné vzhledem k pozici našich britských přátel. A tak to bude prostřednictvím mezivládní dohody 17 (zemí eurozóny), avšak otevřené dalším," dodal Sarkozy.
Česko svůj podpis zváží
"Ukázalo se, že není průchodná cesta změn základních smluv ve 27 zemích," řekl po takřka desetihodinovém jednání premiér Petr Nečas. Dodal, že vzniká projekt nové mezivládní smlouvy, v níž by se sdružily země eurozóny, pro něž by platila přísnější pravidla a automatické sankce v případě nedodržení jejich rozpočtů. K tomuto uskupení se budou moci přidat i další země, které nepoužívají euro.
"Česká republika se nepřidá, protože mimo jiné předseda vlády neměl a nemá mandát," uvedl Nečas. Česko chce "velice pečlivě" výslednou podobu zmíněné smlouvy. Nečas dodal, že Praha není jediná, kdo se nepřipojil, protože totéž odmítly i Švédsko, Maďarsko a Velká Británie. Zda se připojí nakonec i Česko, bude záležet na výsledné smlouvě, Nečas nicméně doporučil spíše obezřetnost a opatrnost.
Jeho postoj podpořil prezident Václav Klaus. "Myslím, že není třeba naskakovat na tento rozjetý trend. A tento rozjetý trend je hájit špatný projekt, kterým je společná evropská měna, za každou cenu. Ta cena je vysoká již teď a ta cena bude narůstat. Myslím, že je třeba chovat se rozumně," řekl prezident.
Naopak předseda opoziční ČSSD Bohuslav Sobotka míní, že Česko se má hlubší integrace účastnit a na večerním stranickém předsednictvu také navrhne, aby se tento postoj stal názorem celé strany. "Jsme přesvědčeni, že by na toto téma měla proběhnout celonárodní debata, aby se ujasnil národní zájem," poznamenal Sobotka.
Unijní prezident Herman Van Rompuy po jednání, které bude dnes pokračovat, prohlásil, že členské země eurozóny a další členské státy EU budou také usilovat o to, aby zajistily dalších 200 miliard eur zdrojů pro Mezinárodní měnový fond. Z toho by se země mimo eurozónu měly podílet 50 miliardami eur, na Česko by připadlo v přepočtu téměř 90 miliard korun.
"Je to ale samozřejmě úvaha, protože tam není žádný pevně vyjádřený úmysl," řekl k tomu Nečas. "Navíc u nečlenských zemí eurozóny je to samozřejmě naprosto dobrovolná záležitost," uvedl premiér Nečas. Podle něj by částka připadající na ČR představovala deset procent jejích devizových zásob, což je "obtížně představitelné".
