Německý trh práce se pootevře odborníkům
24.08.2007 16:03 Aktualizováno 24.08. 17:20
Kvalifikovaní lidé z nových členských zemí Evropské unie včetně Česka budou mít letos na podzim částečně otevřený pracovní trh v Německu. Oznámila to kancléřka Angela Merkelová po dvoudenní uzavřené schůzi kabinetu na zámku Meseberg u Berlína.
Od 1. listopadu se tak usnadní přístup elektrotechnických a strojních inženýrů do Německa. Vláda v zájmu toho chce v daných případech odbourat i dosavadní podmínku, že se musí zdlouhavě ověřovat, zda na konkrétní místo není vhodný německý zájemce. Také cizinci, kteří studují na německých vysokých školách, budou mít snazší možnost po skončení studia zůstat tři roky v Německu a pracovat tam. Dosud to bylo obtížné.
Největší ekonomiku EU stále více sužuje nedostatek kvalifikovaných sil. Přesto se ale dosud jejich přílivu zvenčí brání. Merkelová zároveň zdůraznila, že se problém nedostatku odborných sil musí řešit hlavně využitím domácích pracovníků, mimo jiné rekvalifikací.
Případné další otevření trhu pro cizince bude kabinet zkoumat. "Uvidí se, co bude dál," řekl vicekancléř a ministr práce Franz Müntefering, který je proti výraznějšímu přílivu sil ze zahraničí.
Zelené karty nepomohly
Na druhé straně je otázkou, jak dalece se Němcům inženýry podaří nalákat. Problém v minulých letech nevyřešil ani program udělování takzvaných zelených karet, který v letech 2000 až 2004 uplatňovala tehdejší vláda Gerharda Schrödera. Otevřela cestu do Německa až 20 tisícům počítačových expertů; nakonec ji dostalo přes 13 tisíc lidí, z toho 352 z Česka a 450 ze Slovenska. Nejvíce - téměř 4000 - bylo Indů. Program přesto provázely problémy, jako pětileté omezení pobytu a přísliby nepříliš vysokých platů v poměru k vysokým daním a jiným dávkám.
Podle mluvčí Hospodářské komory Viktorie Plívové může toto opatření v některých českých příhraničních oblastech znamenat pro zaměstnavatele komplikaci, protože tuzemský pracovní trh trpí nedostatkem některých profesí.
Nyní mají špičkoví zahraniční odborníci přístup do Německa jen tehdy, když dostanou od zaměstnávajících firem příslib minimálního ročního příjmu 85 tisíc eur (2,4 milionu korun). To je ale překážka, kterou sotva překonávají zejména mladí experti.
Možné snížení této hranice vláda odložila. Stejně tak se neodhodlala k léta přetřásanému bodovému systému, podle něhož by měli do země otevřenu cestu ti, kdo splní kritéria kvalifikace, věku a jazykových znalostí.
Německé oddalování
Po vstupu Česka a dalších nových zemí do EU v roce 2004 využilo Německo možnosti odložit přístup pracovních sil z těchto států na svůj trh nejdříve o dva roky. Loni toto opatření prodloužilo o další tři a v květnu 2009 může oddálit přístup pracovníků až do roku 2011. Ve "starých" zemích unie mohou mimo jiné Češi pracovat bez povolení v Británii, Irsku, Švédsku, Řecku, Finsku, Španělsku, Portugalsku, Itálii a Nizozemsku. Omezení v různé míře platí hlavně v Německu a Rakousku.
Německá hospodářská sféra očekávala velkorysejší řešení. "Přáli jsme si rozsáhlejší usnadnění na trhu práce," řekl předseda Svazu německého průmyslu (BDI) Jürgen Thumann. Přesto rozhodnutí vlády považuje za krok správným směrem. Šéf svazu informatiky, telekomunikací a nových médií (Bitkom) August-Wilhelm Scheer soudí, že Berlín nevyužil příležitost.
Opoziční Zelení kritizují, že vláda uvažuje krátkodobě místo zásadnějších změn v přistěhovaleckých zákonech. Nová opatření jen "vyzobávají rozinky v zahraničí" a nepřípustným způsobem podle nich nové země EU vykořisťují.
Německá vláda se zabývala svými úkoly na další dva roky do příštích voleb. Rozhodla také radikálně snížit emise oxidu uhličitého (CO2) do roku 2020 o 36 procent ve srovnání s úrovní z roku 1990. Tento záměr je progresivnější, než si stanovila Evropská unie jako celek. Německé hospodářství však vládu obviňuje z přehánění ekologických cílů a pochybuje o reálnosti nového závazku. Ještě letos by ho měl uzákonit parlament.
Ilustrační foto: Karel Šanda
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.