Od USA přes Evropu až po asijské tygry, celosvětová krize obchází celým světem. Centrální banky se předhánějí ve snižování úrokových sazeb, ale na oživení ekonomické aktivity to v nejbližší době asi stačit nebude. Prostředí téměř nulových sazeb a zpomaleného růstu připomíná problémy Japonska v devadesátých letech. Hrozí v Evropě nebo v USA podobný scénář dlouhodobé krize jako v zemi vycházejícího slunce v minulé dekádě? Nezbývá než doufat, že svět se z japonské lekce dostatečně poučil.
Centrální banky tentokrát zareagovaly včas. Nebály se sáhnout k dramatickým poklesům úroků až k nulové hladině, a zároveň se zavázaly k ponechání nízkých úroků po delší dobu. Centrální bankéři si však uvědomují, že v časech nízkých úroků jsou potřeba razantnější zásahy. Americká centrální banka FED velmi aktivně operuje na peněžním trhu s cílem podpořit důvěru bank ve finanční sektor. Dříve nebývalo zvykem, aby docházelo k tak velkým objemům nákupu dluhopisů a firemních cenných papírů ze strany FEDU.
Také vlády se přestaly bát razantních kroků. Po výkupu špatných úvěrů a záchraně finančního systému došlo i na reálnou ekonomiku a miliardové balíčky na záchranu pracovních míst. Vláda si prostě uvědomuje, že pouze zachování fungujících trhů s úvěry je hlavním předpokladem k šanci na rychlé oživení. Rozhodnost většiny vlád zaujmout takovou pozici v minulosti také nebývala zvykem a určitě může přispět k obnovení spotřebitelské i podnikatelské důvěry.
Současná ekonomická situace sice není růžová, ale máme šanci doufat, že poučení z minulých chyb přinese své ovoce. Jak monetární (centrální banky) tak fiskální (vlády) autority doposud ukázaly odvahu přistoupit k radikálním řešením.
Foto: archiv Týdne
