Vinařům způsobily mrazy škodu přes dvě miliardy Kč, zánik hrozí většině ovocnářů

Dubnové mrazy způsobily na vinicích škody přesahující dvě miliardy korun. Ohrožena je také existence zhruba 500 profesionálních pěstitelů ovoce v Česku, aktuálně jich je 700 až 800. Na úrodě ovoce jsou škody za více než miliardu korun. Mrazy pěstitelům způsobily škody také v okolních zemích, například na Slovensku ale byly menší než v Česku. V jihozápadní polovině Čech hrozí přízemní mrazy ještě v noci na sobotu, poté by se už mělo oteplit.

Podobné škody na révě vinaři podle prezidenta jejich svazu Martina Chlada nepamatují, označil je za fatální. V Čechách, kde jsou čtyři procenta registrovaných vinic v Česku, škody dosahují 95 procent. Na Moravě bude výnos nižší nejméně o čtvrtinu, škody ale mohou v některých podoblastech přesáhnout i 30 procent.

Vinaři nyní žádají aktivnější přístup ministerstva zemědělství a zastavení diskuse o zavedení spotřební daně na tiché víno. Ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) pozvali na veřejnou diskusi, která se uskuteční začátkem května ve Velkých Bílovicích za účasti stovky vinařů. Nejde jim primárně o kompenzace, ale o systémové řešení pro podobně citlivá odvětví. Výborný na síti X uvedl, že na čtvrtek 2. května pozval zástupce vinařů i ovocnářů k jednání. "Nenecháme je padnout! O možnostech pomoci z EU chci jednat i v pondělí na Radě AGRI v Lucemburku," napsal.

Předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík dnes ČTK řekl, že škody na úrodě ohrožují existenci 500 podniků, které se věnují výhradně produkci ovoce. Všechno jsou to rodinné farmy. S Výborným unie jedná například o podpoře provozních úvěrů pro malé pěstitele a udržení zaměstnanosti v podnicích, které se zaměřují na skladování, třídění a balení ovoce do obchodních řetězců. Ministr ve čtvrtek uvedl, že jeho úřad spustí program s pomocí 70 až 100 milionů korun pro pěstitele ovoce. Podle Ludvíka dokáže program pěstitelům kompenzovat až 80 procent škod.

Noční mrazy se zřejmě místy projeví i na dalších plodinách, například na řepce, která kvete na polích. "Nějaké škody na řepce budou. Uvidíme, co z toho bude, nezmrzlo všechno," řekl Josef Diviš, předseda představenstva společnosti Selekta Pacov na Pelhřimovsku. Naproti tomu na Kolínsku razantnější škody na řepce a dalších klasických polních plodinách neočekávají. "Zatím je brzo na větší zhodnocení, uvidíme, jak v dalších dnech, cukrovka už byla urostlejší, trochu obavy mám ale o kukuřici," řekl ČTK předseda kolínské agrární komory Vojtěch Kšírl.

Mrazy poškodily i úrodu chřestu v okolí Hostína u Vojkovic na Mělnicku. Zničená úroda bude představovat asi 35 až 40 tun chřestu, škoda dosáhne zhruba deseti milionů korun. Příští týden se má sklizeň opět naplno rozběhnout.

Škody hlásí i sousední země. V Německu bylo zasažené zejména Sasko a Braniborsko. Zemědělci v Sasku podle veřejnoprávní televize MDR hovoří až o naprostém zničení úrody peckovin, jako jsou švestky či třešně. Na Slovensku se škody podle odhadů tamní ovocnářské unie týkají zhruba 30 procent úrody.

Ondřej Lhotka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR dnes ČTK řekl, že přízemní mrazíky v dubnu jsou normální a nejsou spojené se změnou klimatu, letní teploty na začátku jara ale ano. Předpokládá, že podobné situace budou čím dál častější. Vědci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby míní, že se pěstitelé budou muset teplotním výkyvům přizpůsobit, a to především změnou skladby zemědělských plodin a jejich přesunutím do jiných oblastí v krajině, tedy třeba do vyšších poloh, kde začíná později vegetační období. Odolnosti rostlin vůči mrazům by v budoucnu mohlo pomoct také šlechtění nových odrůd, to je ale v případě mrazuvzdornosti teprve v začátcích.

Vinaři a ovocnáři se mrazivých nocích snažili ochránit úrodu například ohni či dýmem. V opravdu silných mrazech, jako jsou ty letošní, ale podle předsedy Ovocnářské unie Ludvíka neexistují efektivní nástroje, jak zničení úrody zcela zabránit. "Neexistuje žádná odolná odrůda, která by po odkvětu vydržela pět až šest stupňů pod nulou," doplnil. Věří, že podobné mrazy jsou jednou za 100 let.

V noci na sobotu se přízemní mrazíky mohou objevit ještě v jihozápadní části Čech. V noci na neděli by ale teploty podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu už neměly klesnout pod pět stupňů Celsia, v dalších dnech už budou minima kolem deseti stupňů. Přes den pak teploty vyšplhají i nad 25 stupňů.