1946: Nekomunistická KSČ a podpora zlatokopů
27.05.2010 11:14
Svobodu tisku, svobodu shromažďovací, svědomí i učení, svobodu práce a podnikání. To vše slibovali komunisti ve svém veskrze nekomunistickém volebním programu z roku 1946. A dokonale tak mátli převážnou část obyvatel českých zemí.
KSČ nenaletěli jen příznivci levice, komunistický program optimisticky přijali i národní socialisté. „KSČ postavila se na základ právního řádu a demokratických zásad," přemítali národní socialisté ve svém týdeníku Svobodný zítřek. Psal se rok 1946, do voleb zbývalo jen pár týdnů.
Chvála ochránců svobod
Ještě optimističtěji četli volební vize KSČ sociální demokraté. „Komunistická strana se postavila na půdu demokracie, na půdu právního státu, na půdu lidských práv a občanských svobod," pochválili program KSČ v jednom z úvodníků ve stranickém deníku Právo lidu. Před válkou byli přitom sociální demokraté nesmiřitelnými odpůrci „diktatury proletariátu", jakou namísto demokracie chtěli zavádět právě komunisti.
ČTĚTE TAKÉ: 1907: První svobodné volby bez ženských a opilců
1990: Bomba na Staromáku, aféry Bartončík a Budaj
Kromě jmenovaných tří stran pak v českých zemích v roce 1946 zbývala jediná strana, která byla připuštěna k volbám - strana lidová. I ta byla ke komunistům až příliš smířlivá, vždyť všechny čtyři strany (komunistická, lidová, sociálnědemokratická a národněsocialistická) se od roku 1945 společně podílely na dvou vládách Národní fronty.
Podivné volby pro vyvolené
Ostatní politické strany poválečný režim vůbec nepřipustil k volebnímu klání, většinou kvůli údajné kolaboraci politiků těchto stran v době okupace. Volby plánované na neděli 26. května 1946 tak byly už předem připraveny jako omezeně demokratické. Kandidátku například nesměli postavit zavržení agrárníci, kteří v posledních demokratických volbách v roce 1935 získali v českých zemích 830 tisíc hlasů (!). O svoji oblíbenou stranu přišlo i 350 tisíc voličů, kteří v roce 1935 dali hlas živnostníkům. A stejně tak voliči národních demokratů, kterých bylo za první republiky kolem 400 tisíc.
Nekomunistické vítězství KSČ
A jak nedělní volby z 26. května 1946 nakonec dopadly? V českých zemích získala KSČ 40,17 procenta, národní socialisté 23,66 procenta, lidová strana 20,23 procenta a sociální demokracie 15,59 procenta. Tak jasné vítězství komunistů ostatní strany trochu překvapilo. V prvních povolebních analýzách se proto všechny tři demokratické strany shodly v jednom. KSČ zvítězila ve volbách svým nekomunistickým programem. „Komunistická strana získala této moci vlasteneckými hesly a programem ochrany soukromého podnikání, a zejména udílením německého majetku pozemkového do soukromého vlastnictví. Tedy programem nekomunistickým," zdůraznil po volbách deník lidovců Lidová demokracie. Lidovci však vyjádřili víru, že komunisti teď budou svůj nekomunistický program prosazovat i v praxi.
Sudety volí KSČ
K vítězství KSČ v roce 1946 značně přispěli noví osídlenci pohraničí. Odsunuté Němce v Sudetách vystřídalo jen do jara 1946 na 1,8 milionu Čechů, Moravanů, Slezanů či Slováků, vesměs nemajetných lidí. Centrální osidlovací úřad byl přitom zcela ovládán lidmi z KSČ, která za přidělenou konfiskovanou půdu očekávala vděk právě při volebním klání. Vždyť díky komunistům se z chudých rolníků stávali malí sedláci, z prodavačů majitelé živností i menších podniků. „Prosadili jsme, že držitelům usedlostí, majícím na to nárok a schopnosti, bude usedlost, půda a živý i mrtvý inventář přidělen natrvalo do vlastnictví," chlubil se Klement Gottwald ve Znojmě už v březnu 1946. Osidlovací úřad pak skutečně během první půle roku 1946 přidělil asi 120 tisíc dekretů českým kolonizátorům pohraničí. Gottwald přitom odmítal, že dekrety dostávají vesměs „zlatokopové", tedy lidé neschopní řádné práce, kteří přicházejí do pohraničí jen kvůli majetku.
Markantní úspěch
„Zvlášť markantní jest úspěch komunistů v pohraničí," všiml si po volbách i odborářský deník Práce. Pohled na volební výsledky ukazuje, že v bývalých Sudetech měla KSČ doslova famózní sukces, v mnoha okresech získala více než 60 procent hlasů, hlavně na severu a západě Čech, na Jesenicku a Českokrumlovsku. Rekord padl v okrese Tachov, kde KSČ získala 70,45 procenta hlasů. Zbylé hlasy v pohraničí pak většinou pobrali sociální demokraté. Tak třeba v nově osídlené Mezině na Bruntálsku (v roce 1930 žilo v obci 543 Němců a jen 4 Čechoslováci) získali komunisti 179 hlasů a sociální demokraté 109 hlasů, ostatní dvě strany jen 11 a 5 hlasů (i v posledních volbách v roce 2006 získali komunisti v Mezině nadprůměrných 21 procent hlasů).
Plnou parou k „vítěznému únoru"
Volební vítězství komunistů v květnu 1946 vyústilo v takzvanou třetí vládu Národní fronty, které už předsedal komunista Klement Gottwald (KSČ v ní držela 7 křesel, slovenští komunisti 2, národní socialisté, lidovci a demokraté po 4 a sociální demokraté 3 křesla, dva ministři - L. Svoboda a J. Masaryk byli bezpartijní). Vláda záhy vyhlásila takzvaný Budovatelský program, navrhla první dvouletku (centrální dvouletý hospodářský plán) a komunistický ministr Ďuriš vyhlásil takzvaný Hradecký program, v němž prosazoval, aby „půda patřila těm, kdo na ní pracují". V létě roku 1947 vláda odmítla Marshallův plán a komunistický ministr vnitra Nosek přišel v listopadu 1947 s odhalením „špionážní skupiny", kterou měli řídit národní socialisté. Jen tři měsíce poté přišel „vítězný únor 1948" a komunisti se od nekomunistického volebního programu definitivně odvrátili. Vznikl totalitní stát, který pošlapával všechny občanské svobody, které přitom jen dva roky starý program KSČ z roku 1946 vyhlašoval jako zaručené jistoty.
Foto: repro Ivan Motýl
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.