Škody za miliony
Bez meruněk i broskví. Mrazy zničily ovocnářům čtvrtinu úrody

Letošní jarní mrazy zničily českým ovocnářům přibližně čtvrtinu úrody v odhadované hodnotě 478 milionů korun. Nejvíce mrazy poškodily sady na Moravě. Největší propad sklizně se čeká u meruněk a broskví, a to kolem 80 procent. Finančně se největší ztráty odhadují u jablek jako hlavního ovocného druhu v Česku, měly by se pohybovat kolem 270 milionů korun.

Mrazy poškodily české ovocnáře druhý rok po sobě, loni škody byly kolem 400 milionů korun. "Letošní škody tak jsou o pětinu vyšší," řekl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.

Mrazy nejvíc poškodily sady na jižní Moravě, ale i na dalších místech na střední a severní Moravě. V Čechách způsobily škody spíše lokálně. Právě některé moravské ovocnářské podniky, které neobvykle chladné jarní počasí drtivě poškodilo již druhý rok po sobě, by se kvůli výpadku mohly podle Ludvíka dostat i do existenčních problémů. O případné pomoci státu jsou ovocnáři podle Ludvíka připraveni jednat. Loni vláda ovocnářům na mrazové škody dala odškodnění 133 milionů korun.

Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) minulý týden uvedl, že ovocnáři kvůli škodám z mrazů mohou počítat s podporou státu. "Zemědělství je sektor, který je výrazně závislý na počasí, je to zásah vyšší moci. Vždycky jsem říkal, že budeme připraveni zemědělcům nabídnout pomocnou ruku," uvedl Jurečka 11. května na chovatelském veletrhu v Brně. Míru případné náhrady škod neuvedl.

Mrazy zasáhly Česko 21. dubna a 10. května. "Nejčastěji šlo o teploty kolem minus tří stupňů Celsia, ale na mnoha místech byly zaznamenány teploty i kolem minus šesti. Navíc mrazy působily většinou po celou noc, nešlo o žádné ranní přízemní mrazíky," uvedl Ludvík.

Mrazy zničily úrodu v odhadovaném objemu 42 tisíc tun, což představuje 25 procent z průměru sklizní ovoce v Česku v poledních třech letech 2014 až 2016 ve výši 167 tisíc tun. U meruněk se čeká propad o 82 procent, u broskví o 74 procent. Mrazy významně zasáhly i třešně s odhadovaným propadem 51 procent. "U třešní se negativně projevilo i špatné opylení," uvedl Ludvík. U jablek, kterých se v minulých třech letech sklízelo téměř 138 tisíc tun je odhad propadu produkce 22 procent. Významné škody se čekají i u hrušní a rybízu.

Tento čtvrtek už zveřejnili své odhady škod vinaři. Na vinicích způsobily jarní mrazy podle Svazu vinařů škody za 1,2 miliardy korun.

Ludvík připomněl, že od roku 2007 jde již o šestý rok, kdy produkci ovoce negativně ovlivnily jarní mrazy. "Řada ovocnářů si tak klade otázku, zda má smysl ještě pokračovat," řekl Ludvík. Největší škody z mrazů ovocnáři utrpěli v roce 2011. Tehdy mezi 4. až 6. květnem mrazy částečně nebo úplně poničily asi 10 500 hektarů sadů, tedy asi 60 procent všech výsadeb v Česku. Tehdejší úroda 101 249 tun ovoce patřila mezi nejnižší sklizně za posledních 50 let.

Ovoce je jednou z nejnáchylnějších plodin v zemědělství, kdy jediné mrazivé ráno dokáže podle Ludvíka zničit celoroční úsilí ovocnářů. Obrana ovocných sadů před mrazy je přitom omezená. Technická zařízení k ochraně sadů, například protimrazové závlahy, parafinové svíce či promíchávání vzduchu pomocí ventilátorů, jsou velmi nákladná. Například u svící, které jsou neúčinnější, může jít při dvou mrazivých nocích o náklad kolem 80 tisíc korun na hektar.

Kvůli velké rizikovosti jsou možnosti komerčního pojištění omezené. "Standardně lze proti mrazu pojistit jen jahodník a v omezené míře, jako doplňkové pojištění, pouze jablka," uvedl Ludvík.