Exekuce řidičáků
Blažkův resort míní ušetřit 633 milionů na domácím vězení

Rok 2013 přinese bič na neplatiče výživného nezletilým dětem. "V exekučním řádu se jako nový způsob zavádí exekuce pozastavením řidičského oprávnění," uvedl pro on-line deník TÝDEN.CZ ve výčtu novinek příštího roku ředitel tiskového odboru ministerstva spravedlnosti Robert Schuster. Podle jeho slov míní resort nadále šetřit. Ministr Pavel Blažek chce snížit počet vězňů, kteří nyní dlí v přeplněných českých káznicích. Vyšším počtem domácích vězení by se podle jeho propočtů mohlo ušetřit minimálně 633 milionů ročně.

"Ministerstvo také plánuje celorepublikové zavedení systému elektronické kontroly odsouzených k trestu domácího vězení. Tato novinka by měla výrazně zmenšit náklady na odsouzené: při dvou tisících odsouzených by mohlo jít o roční úsporu více než 633 milionů korun oproti dnešnímu stavu. Tím by se snížil i počet vězňů v klasických věznicích, které jsou dnes zcela přeplněny," uvedl Robert Schuster.

Veřejná zakázka na zavedení a rozšíření systému Elektronického monitoringu odsouzených by podle jeho slov měla být vyhlášena začátkem nového roku. Provozovatelem systému bude Probační a mediační služba, což mimo jiné přinese výraznou finanční úsporu na jeho pořízení. "Zadavatelem veřejné zakázky bude rovněž Probační a mediační služba v součinnosti a s dohledem ministerstva spravedlnosti. V plánu je pořídit pět set kusů monitorovacích zařízení s možností navýšení tohoto počtu dle potřeby, maximálně však na dva tisíce kusů," dodal.

Od 1. ledna 2013 nabývají účinnosti dvě novely občanského soudního řádu. U první z těchto novel, která zároveň upravuje exekuční řád, jsou podle mínění Roberta Schustera kromě exekuce řidičáků nejdůležitější změny týkající se takzvané předžalobní výzvy, nákladů exekutorů na cesty a možnost dražby pohledávky a podílu v obchodní společnosti nebo členských práv a povinností v družstvu.

"Zavádí se institut takzvané předžalobní výzvy spočívající v tom, že bude-li chtít žalobce dosáhnout nároku na náhradu nákladů řízení, bude muset ve lhůtě nejméně sedmi dnů předtím, než podá návrh na zahájení řízení, zaslat dlužníkovi na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění," vysvětlil mluvčí.

Novela umožní již zmíněnou dražbu pohledávky a dražbu podílu v obchodní společnosti nebo členských práv a povinností v družstvu. "To například znamená, že se při exekuční dražbě podílu v bytovém družstvu bude vycházet z jeho tržní hodnoty. V rámci dražby nemovitých věcí se zavádí předražek, který umožní i po provedené dražbě získat za draženou nemovitost vyšší cenu, než jaká byla dosažena v dražbě, pokud se najde zájemce, jenž nabídne cenu o 25 procent vyšší, než za jakou bylo vydraženo," uvedl Robert Schuster.

Další podstatnou změnou je, že se zavádí elektronická dražba movitých věcí; dnes je tato forma přípustná jen u nemovitostí.

Třikrát a dost!

Novinky se nevyhnuly ani samotným exekutorům. Kromě toho, že mají omezené výdaje za cesty, zpřísňuje se i systém jejich postihů. "Zavádějí se závažné kárné delikty a systém třikrát a dost, který umožní odvolání exekutora v případě, že bude během pěti let kárně odsouzen za tři závažné kárné delikty," poznamenal ředitel tiskového odboru.
Nová právní úprava podle jeho slov "především omezuje stávající trojkolejnost výkonu rozhodnutí prováděného soudem, exekuce prováděné soudním exekutorem a exekuce daňové a správní". Ministerstvo si slibuje, že díky těmto změnám tedy dojde k částečnému odbřemenění soudů od té části agendy, kterou mohou příslušné státní orgány vykonávat sami.

V  druhé novele občanského soudního řádu se podle slov Roberta Schustera nejpodstatnější změna týká Nejvyššího soudu. Měla by vést k tomu, že se sníží počet nevyřízených dovolání v občanskoprávních a obchodních věcech. "Řešením neúnosného zatížení není navyšování soudců, ale systémová změna, která povede k naplnění článku 92 ústavy tak, aby Nejvyšší soud plnil roli sjednotitele judikatury.

Novela svěřuje jednoduché rozhodovací agendy v zákonem výslovně stanovených případech jedinému soudci (například odmítnutí opožděného dovolání), vytváří novou koncepci přípustnosti dovolání (o přípustnosti dovolání rozhoduje výlučně Nejvyšší soud, cílem je sjednocení judikatury), omezuje dovolací důvody na jediný, jímž je nesprávné právní posouzení věci (Nejvyšší soud má být především právní instancí, nikoli skutkovou), zavádí novou možnost Nejvyššího soudu svým rozhodnutím změnit rozhodnutí odvolacího soudu (případně i soudu prvního stupně) a o přípustnosti dovolání musí Nejvyšší soud rozhodnout do šesti měsíců.