Ekologická zátěž
Česko míří k evropskému soudu. Kvůli ostravským lagunám

Vývozem 20 tisíc tun kalů z Ostravy do Polska se nejspíš bude zabývat Evropský soudní dvůr. Varšava tvrdí, že jde o nebezpečný odpad, žádá o jeho navrácení za hranice a má na své straně i Evropskou komisi. Praha ovšem tvrdí, že kaly přeměnila pověřená firma na palivo do tepelných elektráren.

Na konci roku 2010 začaly v rámci sanace ekologické zátěže po bývalé chemičce Ostramo putovat do polských Katovic kaly, které měly úřední razítko jako palivo do uhelných elektráren. Podle Miroslava Šuty z Centra pro životní prostředí a zdraví vzniklo tak, že se dehtové kaly z ropných lagun smíchaly s oxidem vápenatým a následně naředily uhelným prachem.

Jenže podle polské inspekce životního prostředí i po této proměně zůstaly kaly nebezpečným odpadem, takže se za hranice převezla jen část upraveného materiálu. Další dovoz polské úřady nepovolily. Většina kalů smíchaných s uhelným prachem nakonec podle Šuty putovala přes celou republiku na skládku na Mostecku, pak byl postupně spalován v čížkovické cementárně na Litoměřicku.

Mezitím začal spor mezi Prahou a Varšavou, co s kaly dál. Do rozepře se vložil i Brusel, který se postavil na polskou stranu - kaly zůstaly odpadem. "Právo Evropské unie říká, že pokud se příslušné orgány dotčených členských států nemohou dohodnout na tom, zda zásilka je, nebo není odpad, tak se s ní nakládá jako s odpadem. Země původu, kterým je v tomto případě Česko, proto musí ropné kaly smíchané s uhlím převzít zpět," konstatoval Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví.

Podle mluvčí ministerstva životního prostředí Petry Roubíčkové ale Česko zatím nemá v plánu kaly odvézt. "Látka je registrovaná jako palivo u Evropské chemické agentury," sdělila Roubíčková. Dodala, že toto stanovisko pošle vedení resortu do Bruselu. Pokud nezmění stanovisko, nejspíš bude následovat soud, který musí posoudit, zda jde skutečně stále o odpad, nebo o energetickou surovinu. "Evropský soud by pak musel rozhodnout, které nařízení stejné právní síly má přednost," vysvětlila mluvčí Roubíčková.

Miroslav Šuta připomněl, že před pěti lety varovalo před takovým zpracováním ostravských kalů tehdejší ministerstvo životního prostředí. A ministerstvo průmyslu to naopak obhajovalo. Topolánkova vláda nakonec tento postup většinou hlasů posvětila. Stát na likvidaci ostravských lagun vyčlenil 2,6 miliard korun.

"Proces sanace ropných lagun v Ostravě považuji za odstrašující případ toho, jak by se problém sanace starých ekologických zátěží neměl řešit. Jak by se o životním prostředí rozhodovat nemělo a jak by neměly být účelové ohýbány a obcházeny zákony," dodal Miroslav Šuta.
Pavel Baroch