Začal summit EU. První den patřil kromě Irska i mléku

Lídři členských států Evropské unie na summitu, který začal v Bruselu, nebyli zatím schopni dospět k dohodě o irských zárukách k lisabonské smlouvě. Pozornost tak patřila především tisícům zemědělců, kteří nedaleko místa jednání protestovali proti nízkým výkupním cenám mléka.

"Bilaterální jednání stále pokračují. Já jsem přesvědčen, že najdeme takovou cestu, abychom na jedné straně poskytli dostatečné záruky Irům pro konání druhého opakovaného referenda a současně se vyhnuli myšlenkám na znovuotevření ratifikace lisabonské smlouvy," uvedl český premiér Jan Fischer.

ČTĚTE TAKÉ: Summit EU: lisabonské extravuřty pro Iry

Částečně je to způsobené i tím, že delegace s politiky se musely do budovy Rady EU proplétat mezi protestujícími zemědělci. Ti žádali, aby Evropská unie snížila kvóty na mléko. Na trhu by tak bylo méně mléka a ceny by mohly vzrůst. EU ale v současnosti postupuje přesně opačně a podle vzájemné dohody kvóty každoročně zvyšuje a v roce 2015 je chce zrušit úplně.

Německá kancléřka Angela Merkelová však naznačila, že bude žádat o snížení kvót. "Merkelová signalizovala, že v rámci ekonomické části zvedne otázku cen a prodeje mléka," řekl Fischer českým novinářům. Se zemědělci by měl jednat i ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle, jakákoliv dohoda je ale značně nepravděpodobná.

Státy totiž namítají, že mléko není záležitostí premiérů a prezidentů, ale ministrů zemědělství, kteří budou jednat příští pondělí a úterý v Lucemburku.

Další téma: Barroso

Irské záruky a mléko však nejsou jediným tématem dvoudenního jednání. Lídři členských států EU již od rána vyjadřovali podporu současnému šéfovi Evropské komise José Barrosovi, který bude znovu kandidovat na funkci předsedy EK. Zatím ale není jasné, jakou podporu Barroso od summitu získá, zda bude více či méně závazná.

Na čem se ale už ve čtvrtek lídři členských států Evropské unie na summitu předběžně dohodli, je reforma finančního dohledu. Ta by měla zabránit opakování finanční krize z loňského roku, kdy vlády vydaly stovky miliard eur z veřejných peněz na záchranu bank. Konkrétní detaily reformy ale Evropská komise zveřejní až na podzim a státy o nich budou dále jednat.

Cílem změn dohledu je snaha, aby se finanční instituce do budoucna vyvarovaly obrovských investic do vysoce rizikových produktů, aby je národní vlády nemusely znovu zachraňovat masivními finančními injekcemi jako v posledním roce.

Foto: Reuters