Restituce
Církev získala pražskou rotundu sv. Longina

Stát vydal v rámci majetkového vyrovnání s církvemi Římskokatolické farnosti u sv. Štěpána pražskou románskou rotundu sv. Longina. Kulturní památku na Novém Městě nyní na základě smlouvy o výpůjčce využívá řeckokatolická církev. Informoval o tom Robert Hurt z Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, který dohodu o vydání majetku uzavřel.

Dohoda se týká pozemku se stavbou rotundy v ulici Na Rybníčku poblíž kostela sv. Štěpána. Stavba patří mezi tři dochované rotundy na území Prahy spolu s rotundou sv. Kříže v ulici Karolíny Světlé a rotundou sv. Martina na Vyšehradě.

Z významných nemovitých kulturních památek církve žádají také třeba o Sázavský klášter, kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou, klášter Porta Coeli v Předklášteří, zámky Týniště, ve Žďáru nad Sázavou či v Kroměříži.

U některých žádostí již uplynula půlroční zákonná lhůta pro uzavření dohody o vydání. Národní památkový ústav argumentuje tím, že žádosti nebývají úplné a je třeba je dokládat dalšími dokumenty, jež je třeba dohledat. Blízko vydání je pravděpodobně kostel na Zelené hoře, naopak zamítnuta byla žádost o vydání hradu Bouzov Německému řádu. Žádosti o vydání majetku se týkají také movitých památek, ve většině případů o nich rozhoduje Národní galerie v Praze.

Již loni v prosinci tehdejší ministr kultury Jiří Balvín řekl, že nejsledovanější díla, tedy Vyšebrodský oltář a Rubensovy obrazy vydány budou; dosud ale dohoda podepsána nebyla. "Národní galerie už má na řadu žádostí pevné stanovisko z hlediska právního, uměleckohistorického i liturgického. Není však nositelem stanoviska politického, a to jasné není," sdělila již dříve mluvčí galerie Eva Kolerusová. "Proto jsme se rozhodli vyčkat s finálními dohodami na vyjasnění této věci na úrovni představitelů státu a církví, mimo jiné proto, že NG má v současné době pověřeného ředitele," doplnila.

Vládní ČSSD se snažila v minulých měsících rozsah restitucí, jak je vymezuje zákon, zúžit; slibovala toto své úsilí svým voličům. V poslední době však tlak na to, aby se například snížila výše finanční náhrady, jež je součástí restitucí, polevuje - pravděpodobně i proto, že církve nechtějí o jakémkoli zmenšení rozsahu restitucí slyšet. Navrhované zdanění náhrad zase striktně odmítli lidovci, kteří v opačném případě vyhrožovali, že vládu opustí.

Církve, které se státem uzavřely dohodu, mají podle zákona dostat nemovitý majetek v hodnotě přibližně 75 miliard korun. Během 30 let jim stát vyplatí také 59 miliard korun za majetek, který nemůže být vydán, neboť již dnes není ve vlastnictví státu.

Rotunda svatého Longina byla postavena na počátku 12. století a je nejmenší a druhou nejstarší ze tří dochovaných pražských románských rotund. Sloužila jako farní kostel osady Rybníček, obklopena hřbitovem. Dodnes jsou zde ulice Na Rybníčku a V Tůních, jejichž jména dokládají v místech bohaté vodní prameny.

Začátkem 13. století přešla rotunda do majetku řádu německých rytířů, a ti ji prodali manželce Přemysla Otakara I. Původní románská kaple byla v 17. století na západní straně rozšířena o podélnou barokní loď. V roce 1783 byla zrušena jako kaple a stalo se z ní skladiště kostelního nářadí. Při výstavbě ulice Na Rybníčku měla být rotunda zbořena, ale Společnost Národního muzea v čele s Františkem Palackým se zasadila o její záchranu.