Kauza lithium nabírá na obrátkách, dnes ji bude řešit Poslanecká sněmovna. I když se řada politiků snaží kauzu bagatelizovat, jde o nesmírně závažný případ. Jestliže jsme v minulosti posílali 17 haléřů z každé pražské jízdenky do Karibiku na Panenské ostrovy, dnes hrozí, že v budoucnu budeme posílat více, jak 90 % zisků z nově objeveného nerostného bohatství - lithia - do stejné destinace.
Ministerstvo průmyslu a obchodu nepodepsalo memorandum o porozumění s australskou společností, jak tvrdilo, ale s australským odštěpným závodem patřící firmě z Panenských ostrovů, neprůhledného daňového ráje. Odštěpný závod je v právním smyslu věc (stejně jako třeba dům či židle), jde tedy o předmět, a nikoliv subjekt práva. Ministerstvo průmyslu a obchodu podepsalo memorandum se židlí, kterou firma z Panenských ostrovů vlastní v Austrálii. Zároveň v memorandu uvedlo, že by mělo zájem s touto australskou židlí v budoucnu podepsat další smlouvy.
Parádní bota! Taková se málokdy vidí
Šlo o úmysl, nebo to byla nekompetentnost? Vědělo ministerstvo, že podepisuje dohodu s věcí, která nemá v českém právu právní subjektivitu? A že taková dohoda může být od počátku absolutně neplatná, protože s věcí jako takovou nelze podepsat žádnou smlouvu, natož memorandum? Jelikož ministr Havlíček v pátek na Primě prohlásil, že přípravu memoranda o porozumění konzultoval s odborníky na mezinárodní právo, jak na svém ministerstvu, tak na ministerstvu financí, je pravděpodobné, že to ministerstvo vědělo, anebo vědět mělo.
Proč to ale ministerstvo dělalo? Proč podepisovalo memorandum s australským odštěpným závodem (věcí vlastněnou firmou z Britských Panenských ostrovů)? Možná vysvětlení jsou dvě: zaprvé, ministerstvo chtělo skrýt, že poskytuje výhody firmě z netransparentního daňového ráje. Zadruhé, ministerstvo chtělo dostat memorandum pod ochranu smlouvy o ochraně investic s Austrálií - to by nebylo možné, kdyby šlo o firmu z Panenských ostrovů - a sjednat tak skrytě výhodu pro českou firmu, kterou firma EMH z Panenských ostrovů vlastní. Celá tato konstrukce sjednání memoranda s nezpůsobilou australskou součástí firmy z Panenských ostrovů vlastnící českou firmu, působí fiktivně a účelově. Vtírá se otázka, zda ze strany ministerstva nešlo o zneužití australské dohody o ochraně investic za účelem sjednání neoprávněné výhody pro českou firmu.
Jestliže ministerstvo průmyslu a obchodu vědělo, že sjednává memorandum s australskou věcí, a nikoliv subjektem práva, muselo zároveň vědět, že australský odštěpný závod společnosti z Panenských ostrovů nemůže v ČR podnikat. To znamená, že ani jeden z nich nemůže v ČR provádět sám o sobě ani průzkumnou činnost, ani zpracování lithia podle hornického zákona, ani získávat k takovým činnostem jakákoliv povolení, jak jim umožňuje memorandum. Jestliže zahraničnímu subjektu ministerstvo umožňuje činnost, ke které tento subjekt nikdy nemůže získat příslušné povolení, nelze si nepoložit otázku, zda se oba dva nedopouštějí trestného činu neoprávněného podnikání. Naopak, jestliže se memorandum týká jiných subjektů, než které je podepsaly, jež jsou v ČR a mají příslušná oprávnění, jako například společnost Geomet, pak se může jednat o sjednání neoprávněného prospěchu této firmě. Může jít například o nedovolenou veřejnou podporu.
Poslední nezodpovězená otázka
Poslední nezodpovězenou otázkou zůstává, kdo mohl mít ze sjednání memoranda prospěch? Pokud je na Cínovci lithia hodně, budou zisky plynoucí z Česka na Panenské ostrovy pohádkové. Akcionáři firmy EMH z Panenských ostrovů si můžou mnout ruce, zejména těch sedm procent českých akcionářů, kteří v březnu tohoto roku akcie této firmy vlastnili. Tito akcionáři si mohou gratulovat, potencionálně mohou získat více než 90 procent zisků z těžby lithia a ještě se vyhnout zdanění. Pokud však mezi těmito českými akcionáři -schovanými za netransparentní firmu z daňového ráje - jsou osoby, které měly co do činění s podpisem či přípravou memoranda, zase až tak šťastnými výherci být nemusí. Každá koruna, kterou z výnosů z akcií získají, může být kvalifikována jako úplatek: a to podle českých, australských i britských zákonů.
Naopak, pokud je na Cínovci lithia málo a podepsání memoranda by mohlo sloužit pouze k vyhnání ceny vysoce spekulativních investičních certifikátů (na britské nebo australské burze se neobchodují akcie EMH, ale investiční certifikáty) firmy EMH z Panenských ostrovů nahoru a k jejich následnému rychlému prodeji před následným poklesem, mohlo by se jednat o burzovní manipulaci par excellence, za kterou by se nemusel stydět ani Vlk z Wall Streetu. Pokud tyto vysoce spekulativní investiční certifikáty nakoupila jakákoliv osoba, která se účastnila sjednání či podepsání zmíněného memoranda o porozumění, mohlo by se jednat o takzvaný insider trading neboli zneužití neveřejně přístupných informací k vlastnímu obohacení na burze.
Podtrženo sečteno
Ať už je na Cínovci lithia hodně či málo, nejdůležitější je nyní rychle zjistit všechny české majitele akcií nebo investičních certifikátů obchodovaných přes burzu lithiové firmy z Panenských ostrovů. Firma sama uvádí, že je australskými a britskými burzovními zákony regulována. Jelikož jedním ze základních principů burzy je dohledatelnost všech transakcí, neměl by být problém, aby odpovědné australské i britské orgány v řádu dnů dohledaly, kteří Češi přes australskou či britskou burzu v poslední době nakoupili či prodali investiční certifikáty zmíněné firmy z Panenských ostrovů. V tomto ohledu bude zásadní zjistit, zda tito čeští investoři firmy z Panenských ostrovů, která má přes svou dceřinou firmu v Česku přednostní práva na těžbu lithia, nejsou politici či úředníci, jež připravovali memorandum o porozumění. V takovém případě by šlo o korupci podle českých i australských či britských zákonů. České orgány by proto měly okamžitě požádat australské i britské orgány o spolupráci, konkrétně o výpisy vlastníků účtů akcií firmy EMH z Panenských ostrovů.
Autor je vedoucí analytik ekonomických událostí investigativního týmu vydavatelství Empresa Media.
