Poznatky historiků
Dějiny MHD v Brně začaly před více než 150 lety. Lidé jezdili omnibusy
11.03.2019 06:00
Dějiny městské hromadné dopravy v Brně nezačaly až zavedením tramvají tažených koňmi před 150 lety. Už v 50. letech 19. století vyjely na pravidelných linkách omnibusy, tedy prostorné uzavřené vozy s kupé tažené koňmi, a plnily tak poptávku po pravidelné přepravě. Podle historiků MHD Jiřího Štursy a Jiřího Kazatele šlo o pravidelnou linkovou městskou dopravu i proto, že za jízdu se platilo předem stanovené jízdné, bylo možné koupit předplatní jízdenky a jezdilo se podle jízdních řádů, řekli v rozhovoru s ČTK. Na rozdíl od pozdější koňky, jejíž provozovatel získal koncesi od města, ale šlo o ryze komerční podnikání povolované městem.
"Omnibusová doprava se začala rozvíjet v habsburské monarchii po roce 1837, kdy byla povolena nová živnost - drožkaření. Technicky se mohly omnibusy začít rozvíjet po roce 1823, kdy se v Anglii začaly používat ocelové nápravy," popsal Štursa.
Pro historiky MHD omnibusy získaly na významu ve chvíli, kdy šlo o linky s danou trasou a jízdním řádem. "Patrně první začala fungovat v roce 1853 mezi náměstím Svobody, Mendlovým náměstím a Pisárkami, kam lidé jezdili na výlety a do restaurace. Omnibus jezdil každé dvě hodiny," uvedl Kazatel. Brzy po první lince začala jezdit další z náměstí Svobody do Králova Pole. Do Semilassa, u něhož linka končila, jezdívali lidé na plesy a za zábavou. Shodou okolností šlo o trasy, které po letech obsluhovala i koňka.
Prvním provozovatelem omnibusů byl Otto Brosch, od roku 1856 provozoval Ferdinand Zischka linku do Králova Pole. Společnost Brněnsko-Rosické dráhy provozovala od roku 1857 linku od pošty na Rosické, dnes dolní nádraží.
Po prvních provozovatelích přišli od roku 1863 bratři Schneiderové a jejich společnost Erste Brünner Omnibus Unternehmung (První brněnská omnibusová společnost). Provozovali patrový omnibus zvaný Imperial, který měl dvě kupé pro 12 sedících, na plošinu se vešli čtyři stojící a za pěkného počasí mohlo jet dalších šest sedících lidí na střeše. "Ulice tehdy nebyly ještě dlážděné, takže v létě za sucha se jezdilo dobře, ale v zimě a za nepříznivého počasí to bylo obtížné," poznamenal Štursa.
Linkové vedení tehdy bylo mnohem pestřejší. Kromě Pisárek a Králova Pole mohli lidé jet také k lázním v Zábrdovicích, po Olomoucké se jezdilo přes město k Lužánkám, z náměstí Svobody přes Cejl do Zábrdovic, ke Krásné vyhlídce (dnes Konečného náměstí), z náměstí Svobody přes Zelný trh na Křenovou a po skončení představení od divadla na dnešním Malinovského náměstí se jezdilo do všech směrů. Jezdilo se i k vlakům na rosické nádraží a později také až do Řečkovic. Schneiderové se původně také ucházeli o koncesi na provoz koňské tramvaje.
Pravidelné omnibusové linky se vrátily na několik let do Brna ještě od roku 1878, kdy provozovatel koňky Moritz Kohn potřeboval dát práci lidem a koním přes zimu. "Zimní provoz tramvaje se vzhledem k výši dotací od města nevyplatil," uvedl Kazatel. Linky směřovaly z náměstí Svobody do Králova Pole, na Mendlovo náměstí a do Zábrdovic, v provozu byly uzavřené vozy pro deset lidí.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.