Historici mapují srpen 68, žádají veřejnost o pomoc

Čeští historici chtějí zmapovat osudy lidí, kteří tragicky zahynuli při okupaci Československa v srpnu 1968. Pracovníci Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd se proto obracejí na všechny pozůstalé se žádostí o poskytnutí informací, fotografií a dalších dokumentů obětí srpnových událostí. Příští rok uplyne od invaze 40 let.

"Pomozte nám zachovat vzpomínku na oběti jedné z nejvýznamnějších událostí československých dějin," uvedl ústav ve výzvě, kterou zveřejnil na internetové adrese www.usd.cas.cz. Lidé mohou buď napsat na adresu Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, Vlašská 9, 118 40, Praha 1, zatelefonovat na číslo 257 531 122 nebo využít e-mail jitkasvobodova@usd.cas.cz.

Podle Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu zemřelo jen do 3. září 1968 při demonstracích proti obsazení Československa 72 lidí. Historici ústavu na speciálních stránkách věnovaných invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa www.68.usd.cas.cz zveřejnili seznam více než osmi desítek usmrcených občanů včetně jejich stručných biografických údajů. Pět obětí se dodnes nepodařilo identifikovat - většinou zemřeli u budovy Československého rozhlasu v Praze, kde se první den okupace odehrály nejtvrdší střety mezi okupačními vojáky a obyvateli hlavního města.

Vojska pěti států východního bloku překročila československé hranice v noci z 20. na 21. srpna 1968 a bez vědomí tehdejších státních orgánů vpadla na území státu. Útoku se zúčastnily armády Sovětského svazu, Bulharska, Maďarska, Německé demokratické republiky a Polska. Důvodem k okupaci byla obava představitelů moci ve státech sovětského bloku z postupné liberalizace socialismu v tehdejším Československu. Pozvolné uvolňování poměrů nabralo tempo po zvolení Alexandra Dubčeka do čela KSČ v lednu 1968.

Pobyt sovětských vojsk byl "legalizován" smlouvou o jejich dočasném pobytu, kterou Národní shromáždění schválilo v říjnu 1968. Dočasný pobyt trval 23 let.

Ilustrační foto: ČTK