V patnáctém století topili sládky za ředění piva ve Vltavě. Dnes je běžné, že moderní velkopivovary navaří třeba šestnáctku a tento extrakt naředí vodou na dvanáctku a desítku. I takové naředěné pivo přitom může získat Evropskou unií schválené ochranné označení České pivo.
Podmínky pro získání ochranné známky jsou podle šéfa Českého svazu malých nezávislých pivovarů a současně vlastníka moravského pivovaru Černá Hora Jiřího Fuska nastaveny příliš benevolentně.
ČTĚTE TAKÉ: Velká pivní demonstrace aneb noviny před sto lety
„Já jsem například proti ředění zásadně protestoval, ale nakonec neuspěl," říká černohorský sládek Vlastimil Zedek, který byl u jednání o ochranné známce od roku 2004. „Snaha o získání známky přišla pozdě. Na českém trhu už měly významný podíl společnosti s technologiemi CKT a HGB. Malé pivovary musely jít na kompromis," říká Zedek.
CKT a HGB: ďábelské mašiny
Mnohé sládky, hospodské i štamgasty při vyslovení zkratek CKT a HGB jímá hrůza. Právě tyto „pivovarské mašiny" totiž dokážou vyrobit pivo extrémně rychle, levně a ředit ho vodou. Zkratka CKT označuje takzvané cylindrokonické tanky, tedy moderní zařízení, které dokáže nahradit desítky zaměstnanců pivovaru. Výroba piva je ale při použití CKT například ochuzena o klasické kvašení na spilkách, kdy pivo v otevřených nádržích divoce kvasí jako kaše z pohádky Hrnečku, vař.
Zatímco v Černé Hoře ještě používají spilky, v Královském pivovaru v Krušovicích, jenž patří koncernu Heineken, se využívá CKT technologie. „CKT zařízení se používá všude na světě a lze ho už také považovat za tradiční technologii. Proto s tímto zařízením počítají i podmínky pro udělení ochranné známky České pivo," tvrdí ředitel krušovického pivovaru Tomáš Kosmák.
Zneužitá technologie
Další ranou pro tradiční postupy při vaření piva je zařízení HGB (High Gravity Brewing), které umožňuje naředit vodou pivo o vyšší stupňovitosti. Původní význam technologie HGB byl přitom ušlechtilý. Finančně nákladná technologie měla zachraňovat sládky, když se při vaření spletli o nějakou tu desetinu a místo čisté dvanáctky jim vznikala piva vyšší stupňovitosti - třeba 12,3 % EPM (extraktu původní mladiny v hmotnostních procentech).
Pomocí zařízení HGB byla odchylka lehce napravitelná a pivovary si nezadělaly na daňové problémy, související se stupňovitostí piva. Jenomže zařízení s obrovskou potencí začalo být zneužíváno. „Dnes se dělají z osmnáctky dvanáctky, desítky i osmičky a je poškozována sama podstata a chuť piva," rozčiluje se Fusek, podle něhož se pomocí HGB vyrábí 40 až 60 procent piva v Česku. „Konkrétní být nemohu. Oficiální statistiky neexistují a pivovary se nikomu nemusejí svěřovat."
Ředitel Královského krušovického pivovaru Tomáš Kosmák však přiznává, že HGB zařízení používá skupina Heineken například v pivovaru Starobrno. „Laicky řečeno, v Brně uvaříme mladinu o vyšší stupňovitosti a na konci procesu přidáme vodu," vysvětluje Kosmák a dušuje se, že kvalita piv vyráběných v Brně se díky HGB dokonce zvedla a zdejší piva patří v posledních osmi letech dokonce k nejoceňovanějším značkám na tuzemských soutěžích.
„Ta technologie je tak dokonalá, že ani nejlepší odborníci neodliší klasicky vyráběné pivo od piva z HGB," tvrdí Kosmák, podle něhož záleží především na poměru a kvalitě surovin.
Pivo jako sodovka
„Tak se prostě české pivo nevaří," nechce se s technologií HGB smířit předseda svazu menších pivovarů Jiří Fusek. Pivo vyrobené HGB technologií srovnává s domácí přípravou sirupu, když se do ovocného koncentrátu nalije sodová voda. „První pivo má vyvolat chuť na druhé, ale u těchto piv máte hned plné břicho, jako kdybyste se hodně najedli. Prostě to nevymlasknete, pijete ho s jistými potížemi," říká Fusek o pivech vyráběných HGB technologií.
ČTĚTE TAKÉ: V britském Oldhamu zavedou fronty na alkohol
Trapistická piva: specialita Belgie dobývá srdce pivařů
Pražská přehlídka představí více než 30 minipivovarů
Foto: Jan Schejbal, Robert Zlatohlávek, Tomáš Nosil a ČTK
