"To není jen nějaké sezení na Hradě, vyžaduje to mít nějaké znalosti a zkušenosti. Ve všech těchto hlediscích vypadá pan kandidát Drahoš jako někdo se znaménkem minus," říká Václav Klaus v rozhovoru pro deník Mf Dnes. Zároveň vzpomíná na začátky vztahu s Milošem Zemanem a objasňuje svůj pohled na druhé kolo prezidentských voleb.
Bývalý prezident Václav Klaus už od prvního kola prezidentských voleb otevřeně podporuje stávající hlavu státu Miloše Zemana. Toho spolu s Mirkem Topolánkem označil za "Nemarťany". Na otázku, zda považuje Jiřího Drahoše, postupujícího kandidáta do druhého kola prezidentské volby, za "Marťana" odpověděl, že absolutně.
"V každém případě je prezidentování vážná odbornost, o tom nemůže být sebemenších pochyb. To není jen tak nějaké sezení na Hradě. Vyžaduje to mít nějaké znalosti a zkušenosti na straně jedné, na straně druhé mít jasné názorové zakotvení. Ve všech těchto hlediscích vypadá pan kandidát Drahoš evidentně jako někdo se znaménkem minusovým," zdůvodňuje Klaus netradiční pojmenování kandidátů na prezidenta České republiky a upozorňuje na Drahošovu politickou nezkušenost.
"S Milošem Zemanem jsme se znali od 60. let. Oba jsme v jistém smyslu vyčnívali v prostředí, kde jsme žili. Já tehdy založil odbojnou skupinu mladých ekonomů KMEN a stal jsem se jejím prezidentem. Miloš Zeman ve stejné době založil Československou futurologickou společnost. První vášnivou debatu jsme spolu měli v Praze ve Vinohradské ulici před tisícovkou diváků v květnu 1968," vzpomíná bývalý prezident na začátky vztahu s tím současným a upozorňuje, že byli na stejné straně barikády proti komunistickému režimu, což je prý zásadní odlišnost od pana Drahoše. Ten i nadále po roce 1968 vykonával vědeckou činnost na Akademii věd.
Na Akademii věd přitom Václav Klaus v minulosti působil stejně jako Jiří Drahoš, ale sám podle svých slov vidí hlavní rozdíl v zaměření. On se věnoval ekonomii, čili společenské vědě, kdežto Drahoš je fyzikální chemik. "Společenské vědy jsou úžasná příprava na rozhodování o společnosti, o ekonomice. Zadruhé mezi mým vyhozením z Akademie věd v roce 1970 a nástupem do politických funkcí bylo dvacet let, což v případě pana Drahoše nebylo," vysvětluje Klaus a dodává, že za těch dvacet let prošel velkými životními zkouškami, které ho předurčily ke vstupu do politiky.
Připomněl také výrazný rozpor, který mezi ním a Zemanem vznikl v období perestrojky a trval až do 90. let minulého století. "On chtěl tehdy reformovat socialismus, kdežto já jsem ho chtěl úplně odmítnout," upozorňuje Klaus na stinné stránky vztahu se Zemanem. A na otázku, zda má současná hlava státu stále šanci uspět v druhém kole, a to i za předpokladu, že se voliči Horáčka, Hilšera a Fischera rozhodnou pro Drahoše, odpovídá, že tak jednoduchá aritmetika v tomto případě nefunguje.
"Nemyslím si, že lidé bezhlavě poslouchají jimi volené kandidáty, srazí podpatky a budou hlasovat podle jejich doporučení. Řada z nich hlasovala pro ty či ony kandidáty ze specifických důvodů," vyjadřuje svůj úsudek v případě druhého kola prezidentských voleb. Podle jeho názoru je to od začátku o Zemanovi proti Nezemanovi nebo Antizemanovi. "Tam je skoro úplně jedno, kdo je na druhé straně," dodává bývalý prezident Václav Klaus.
