Vyšetřování propadu tunelu
Kvůli Blance chce šéf báňského úřadu měnit zákony
13.07.2010 10:00 Rozhovor
Vyšetřování posledního propadu tunelu Blanka není ukončeno. Padla již dvě trestní oznámení a Český báňský úřad stavbu na zhruba dva měsíce zastavil. Jeho šéf Ivo Pěgřímek hovoří v souvislosti s opakovanými haváriemi o nutnosti změnit zákony.
Za poslední měsíce váš úřad musel řešit několik nehod při ražbě tunelů. Ať už se jednalo o opakovaný propad ve Stromovce při stavbě tunelu Blanka nebo třeba sesuvy při stavbě železničního tunelu u Jablunkova. Chcete více kompetencí při povolování těchto staveb?
Je to o tom, do jaké míry umíme ovlivnit, aby se takové věci nestávaly. Aby naše kompetence mohla být vnímána šířeji, pak bychom museli zasahovat i do samotného povolování těchto staveb. Takové rozšíření kompetencí státní báňské správy by obnášelo personální posílení naší struktury a změny v legislativě. Faktem je, že hornickou činnost v podzemí i na povrchu, kam spadá těžba nerostů apod., povolujeme čili v průběhu povolovacího procesu ji podrobně kontrolujeme. V případech činnosti prováděné hornickým způsobem, tedy v případech, kam spadají i ražby tunelů, nám ale nepřísluší projektanta opravovat. Čili to, kde se bude nacházet tunel, jak hluboko bude, v jakém horninovém prostředí je projektován, jaká metoda ražení bude zvolena a mnoho dalších skutečností, je výstupem z mnoha technických výpočtů a úvah ve formě rozsáhlého projektu a zodpovědnou osobou z tohoto pohledu je projektant celé stavby včetně povrchových stavebních souborů. Teprve tento projekt je podkladem pro zpracování technologického postupu, který je již schvalován námi osvědčenou osobou, tzv. závodním.
A jak se postupuje, když dojde k propadu?
Pokud už k propadu dojde, šetříme, zdali technologický postup vychází bezchybně z projektu a zdali probíhaly práce v podzemí v souladu s tímto technologickým postupem. V okamžiku zjištění a důvodného podezření z porušení takto stanovených zásad či jiných zákonem stanovených zájmů trestáme viníky v blokovém řízení, případně zahajujeme s daným subjektem správní řízení. V případech havárií, o kterých jsme nyní hovořili, jsme takto také postupovali a zahájili jsme několik správních řízení. V roce 2008 to byly dva propady (tunel Blanka), jeden v květnu a druhý v říjnu. U prvního propadu jsme pochybení nezjistili, u toho druhého ano. Vedli jsme pak tři správní řízení: s organizací, se zodpovědnou osobou - závodním a s báňským projektantem.
Ale žádní konkrétní lidé potrestáni nebyli?
Fakt je ten, že v našich zákonech a vyhláškách, tedy v části legislativy týkající se činnosti prováděné hornickým způsobem, kde spadá i ražba tunelů, nemáme přesně stanovenou odpovědnost projektanta a závodního. Takže pokutu dostala jen firma Metrostav. Šlo o 200 tisíc korun, přičemž zákon umožňuje v tomto případě maximálně milion korun. Na tento nedostatek jsme z pozice Českého báňského úřadu reagovali již na počátku tohoto roku, kdy jsme do plánované novely zákona o hornické činnosti zařadili konkrétní odpovědnost zodpovědné osoby z pohledu našeho dozoru - závodního a báňského projektanta, včetně patřičných sankcí v případě jejich pochybení.
Čeho tím docílíte?
Docílíme tím kromě vyjasnění a pojmenování zodpovědnosti těchto osob také posílení jejich pravomocí a pozice vůči investorovi a zhotoviteli stavby. Vycházejme z běžné praxe, kdy na základě zadávacích podmínek ve výběrovém řízení, jejichž součástí může být kromě geologického průzkumu i projekt, je vybrán zhotovitel stavby. Na začátku nebo v průběhu výstavby se často zjistí skutečnosti, které je schopen projektant vyřešit, ale jeho oprava projektu vede téměř vždy ke zdražení stavby. A to je ten okamžik, kdy si musí zodpovědný báňský projektant a závodní uvědomit, že pokud nový bezpečný postup u zhotovitele, případně investora, neprosadí, může být báňským úřadem finančně potrestán, případně mu může být odebráno osvědčení o jeho odborné způsobilosti. A to je princip konkrétní zodpovědnosti, který jsme do novely zákona zapracovali a předložili v červnu tohoto roku vládě ČR.
Vyznívá to tak, že při těch zříceních tunelů byla chyba na straně projektantů.
Na čí straně byla chyba, to je - a v posledním případě propadu tunelu bude - výsledkem šetření příslušného Obvodního báňského úřadu. Báňští úředníci však při šetření mimořádné události vycházejí z platné legislativy. Je absurdní, že odpovědnost báňského projektanta není zákonem stanovena. Bude-li pak vůči němu můžeme uplatňovat sankce. Nechci spekulovat s názorem, že třeba konkrétně v případě Blanky a opakovaných propadů ve Stromovce mohl projektant postupovat jinak, chci ho však postavit do role zodpovědného pracovníka vůči státní báňské správě a zároveň tak posílit jeho odbornou pozici při hledání řešení v případech, kdy geologický průzkum na špatné podmínky poukazuje.
Co je příčinou toho, že se tak často tyto události opakují? A jaká je přesně role báňského úřadu?
Chci zdůraznit, že ražení tunelů v podzemí není zdaleka jednoduchá věc. Fandím stavebním a hornickým firmám, že i v prostředí, které je plné dopravní infrastruktury, plné energetických sítí a podobně, umí tak náročnou stavbu realizovat. Stavba takového tunelu, není povolována báňským úřadem. Je povolována stavebním úřadem v rámci stavebního řízení. My jsme v té věci takzvaným dotčeným orgánem státní správy. Dále pak, a to je stěžejní část naší práce, vykonáváme vrchní dozor nad činností prováděnou hornickým způsobem. Velmi zjednodušeně se dá říct, že jakmile se stavba dostane do podzemí, tak dohlížíme na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, dohlížíme nad průběhem prací, zdali jsou prováděny v souladu s technologickým postupem a dle hornických zásad a podobně.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.