Rozhovor z Ameriky
Klausův amnestovaný přítel: Odškodného se nezříkám
01.03.2013 06:42 Exkluzivně
Podnikatel Petr Lukeš, přítel Václava Klause, odmítl jako jeden z mála prezidentovu amnestii. Chce, aby jeho proces pokračoval a zbavil ho nálepky tuneláře, s níž v Americe žije třináct let. Jak v exkluzívním rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ uvedl, kauza z něho udělala "zločince nejvyššího kalibru". Od soudu Lukeš očekává očištění svého jména. Zvažuje též, že bude po státu požadovat odškodné.
Obžaloba viní Lukeše z poškozování věřitele. Zločinu se měl podle policie dopustit společně s dalšími manažery vytunelováním 4,5 miliardy z Válcoven trub Chomutov.
Váš případ je jedním z nejdéle se vlekoucích trestních stíhání vůbec. Jak se image zloducha podepsala na vašem podnikání?
V letech 1997 a 1998 byl holding, který jsem řídil, jednou z nejrychleji rostoucích společností v České republice. Měli jsme obrovský záběr a tisíce zaměstnanců. Když se spustí agresivní a dlouhodobý mediální lynč zakladatele a majitele, v tomto případě mé osoby, banky vypoví úvěrové smlouvy a odmítnou financovat jakékoli další aktivity. Situace, která nastala, byla určitě pro nás všechny velmi složitá.
Takže jste to vyřešil tím, že jste zůstal v zahraničí?
Ne! Do USA jsem odešel na přelomu roku 1997 a 1998 studovat. Trestní stíhání bylo zahájeno o téměř dva roky později, takže nebylo důvodem odchodu. Určitě ale mělo velký vliv na mé rozhodování, zda se po ukončení studia vrátit. Nakonec za mě rozhodl vývoj událostí. Ze začátku to byla určitě intenzita kampaně, která celou kauzu provázela a jež ze mě a vlastně i z ostatních udělala zločince nejvyššího kalibru. Také se mě velice dotkla žádost českých úřadů o mé vydání.
Nečekal jste to? Vždyť je to běžný postup.
Bylo to něco, co jsem opravdu nečekal. Od prvního dne, kdy jsem se dozvěděl o obvinění, jsem stoprocentně spolupracoval s policií, státními zástupci, později soudy prostřednictvím advokátů, konzulátů a ambasády. Všichni od počátku věděli, že vypovídat odmítám. Česko-americké smlouvy o právní pomoci už od roku 2000 umožňovaly výslech prostřednictvím telekonference či videokonference, tak jak jsem mnohokrát žádal a jak se nakonec až v roce 2005 stejně stalo. Přesto se česká administrativa rozhodla, že mě chce slyšet a vidět osobně, a začal dlouhý, složitý a nákladný proces.
K vydání ale nakonec nedošlo...
Cizí soud není oprávněn posuzovat vinu či nevinu, nýbrž pouze to, zda na základě listinných důkazů může existovat důvodné podezření, že osoba čin spáchala či ne. Česká strana ani po několika urgencích nebyla schopna v průběhu dlouhých měsíců dodat americkému soudu takové důkazy, abych byl uznán důvodně podezřelým a vydán do Česka.
Bylo to velmi nepříjemné období. Dnes je to historie a emoce již dávno vyprchaly, ale každopádně se tato událost stala hlavním důvodem, proč jsem se nakonec rozhodl do skončení kauzy zůstat v USA.
V kauze jste stíhán za vytunelování Válcoven trub Chomutov. Co předcházelo tomu, než se do věci vložila policie?
Trestný čin jsem měl spáchat jediným podpisem, který jsem připojil pod usnesení dozorčí rady Válcoven trub Chomutov. Dozorčí rada v dubnu 1997 vyslovila souhlas s úplatným převodem některých vybraných výrobních prostředků a zásob z dosavadních zadlužených válcoven na nově založený podnik, který měl znovu rozjet zastavenou výrobu. Obojí se podařilo a zachránili jsme tehdy tisíce pracovních míst. Výroba v Chomutově běží úspěšně dodnes. Stále jsem stíhán za poškození věřitele, přestože státní zástupce sám deklaruje, že nedošlo k žádnému obohacení.
Chcete v řízení pokračovat, takže jste přesvědčen o zprošťujícím verdiktu. Očekáváte očištění svého jména, nebo též hodláte po českém státu požadovat odškodnění?
V řízení pokračovat nechci, ale musím.
Jak to myslíte? Amnestií bylo vaše stíhání zastaveno.
Z původního požadavku na uložení nepodmíněného trestu v polovině sazby, která činí dva až osm let, státní zástupce v průběhu let značně slevil a teď navrhuje trest podmíněný. Není to ale očištění. Léta žiju v ústraní s nálepkou tunelář, a to je něco, s čím se nemůžu smířit. Přestože vím, že ani já, ani ostatní jsme neudělali nic špatného, na to, abych cítil kauzu jako ukončenou, potřebuji, aby to také uznal a pravomocně potvrdil soud.
Vraťme se k odškodnění...
Každý občan má podle zákona právo na náhradu nákladů vynaložených na obhajobu. Jestli svého práva využiji, teď nevím. Bude záležet na mnoha okolnostech. Zatím se ho ale nezříkám.
Co jste v USA dělal?
Podařily se nějaké realitní investice, je rozjeto pár zajímavých projektů. Věnuji se rodině, sportu. Víc bych se k tomu vyjadřovat nechtěl.
Hodláte se vrátit do ČR?
Jsem v Americe už patnáct let. Jedné z mých dcer byly necelé tři roky, když jsme přišli, teď se chystá na vysokou školu. Další se tady narodila. Nejenom já, ale všechny moje děti prožily buď celý život anebo velkou část svého dětství a dospívání s touto nekonečnou kauzou někde v pozadí. Přesto, když se zeptáte naší nejmladší, kde se narodila, tak buď řekne v Česku, anebo alespoň hned dodá, že sice v Americe, ale má české kořeny. A tak nějak to cítím i já. Doufám a věřím, že už nebude trvat dlouho a my budeme moci opět jezdit domů bez přívlastku obviněný či obžalovaný.
Jste stále českým občanem. Zajímá vás politická scéna v ČR?
S nadsázkou na podobnou otázku odpovídám, že jsem se v USA dostal do příjemné situace: už nesleduji politické dění v republice a ještě nesleduji dění v Americe. Je to ale samozřejmě jinak. Stejně tak jako veškeré dění to v ČR sleduji velmi pozorně jako většina občanů. Mám k tomu dostatek důvodů: ať to jsou ty kořeny, přátelé, obchodní zájmy anebo jenom zvědavost. Své hodnocení bych si ale rád nechal pro sebe, neboť si dobře uvědomuji, že moje informovanost, založená převážně na tom, co přinesou média, může byt velmi zkreslená.
Jste dlouholetým přítelem Václava Klause. Volil jste jeho nástupce?
Kdyby kandidoval Václav Klaus, volil bych jeho. Takže jsem nevolil.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.