"Proč sakra nemůžou vypustit ten Orlík a Lipno pořádně a včas!" Zhruba takový hlas se nesl českými hostinci, když se zemí valila povodňová vlna. Je na takovém křiku něco pravdy?
To volání se zdá logické: po zkušenostech z roku 2002 bychom měli při očekávání vydatných lijáků nádrže vltavské kaskády upouštět až skoro ke dnu. Proč se to neděje?
"Umíte si představit tu spoustu žalob, kdyby vodohospodáři pětkrát ročně vystěhovávali všechna plavidla z Vltavy?" říká například profesor Vojtěch Broža z katedry hydrotechniky ČVUT.
Další překážkou vypouštění je ochrana před suchem a také výroba elektřiny. Voda je stále lukrativnější zboží: jak na polích, tak v turbínách pomáhá generovat nezanedbatelné zisky.
Proti radikálnímu "předvyprázdnění" mluví rovněž konstrukční argumenty. "Sypané hráze by mohly při prudkém poklesu hladiny ztrácet stabilitu a sesouvat se," říká profesor Broža.
Vltavská kaskáda tedy ochranu před stoletými vodami víceméně znemožňuje, povodňovou vlnu spíše urychluje: dříve se koryto řeky kroutilo krajinou, nyní funguje spíše jako obří šlajsna.
* Proč je manipulační řád českých přehrad téměř svatý?
* Dostávají vodohospodáři prémie za výrobu elektřiny?
* Komu všemu nadržuje vltavská kaskáda a proč?
* Která vodní díla by se mohla při velkém vypouštění zbortit?
Odpovědi na tyto a mnohé další otázky najdete v aktuálním vydání časopisu TÝDEN, které vychází v pondělí 10. dubna.
