V noci na neděli skončí letní čas. Tři hodiny po půlnoci se hodiny posunou zpátky na 02:00, noc tak bude o hodinu delší. Standardní středoevropský čas, pro který se vžilo označení zimní, bude platit do poslední březnové neděle příštího roku, tedy pět měsíců. Náramkové či nástěnné hodiny si lidé musí posunout sami, čas v elektronických přístrojích, například v telefonu nebo počítači, se změní automaticky.
Změna času se dotkne desítky nočních dálkových vlaků Českých drah (ČD), které uprostřed noci vyčkají ve stanicích na odjezd podle nového času. Regionálních vlaků se hodinové čekání nedotkne, protože v době změny času nejedou.
Povinné střídání času mělo podle plánu Evropské komise skončit předloni v celé Evropské unii. Členské státy se ale nedohodly, který z používaných časů bude platit trvale. Také mezi lidmi podle průzkumů na střídání času nepanuje shoda. Při volbě celoročního času by byl podle odborníků pro člověka příznivější pásmový čas, který platí v zimě.
Letní čas byl v českých zemích poprvé zaveden v letech 1915 a 1916. Vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky v době energetické krize na konci 70. let minulého století. Do poloviny 90. let trval v Česku letní čas půl roku. Od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem EU a časový posun trvá sedm měsíců.
Původně se letní čas zavedl kvůli úsporám energie, které jsou ale nyní zanedbatelné. Odborníci naopak upozorňují, že střídání času má negativní důsledky na lidské zdraví.
