Krvavá prokurátorka Brožová-Polednová do vězení musí

Bývalá dělnická prokurátorka Ludmila Brožová-Polednová bude muset s největší pravděpodobností nastoupit do vězení za podíl na justiční vraždě političky Milady Horákové. Pražský vrchní soud zamítl stížnost Polednové proti rozhodnutí městského soudu, který jí nepovolil odklad šestiletého trestu ze zdravotních důvodů. Informoval o tom server Novinky.cz.

O nástupu k výkonu trestu chce soudce pražského městského soudu Petr Braun, který má případ na starosti, rozhodnout v úterý. Soudce řekl, že bývalé prokurátorce poskytne čas na vyřízení osobních a rodinných záležitostí a ponechá jí ještě minimálně dva týdny na svobodě. Její právník zároveň plánuje podat další žádost o odklad trestu.

ČTĚTE TAKÉ: Půjde Polednová za mříže? Rozhodne to vrchní soud

Sedmaosmdesátiletá Polednová chtěla odložit vězení s tím, že má vážné zdravotní problémy. Podle Braunova dřívějšího vyjádření trpí takzvanou praktickou slepotou. Soudce kvůli tomu nechal loni vypracovat znalecký posudek. Z dokumentu podle něj vyplývá, že je schopna nastoupit do vězení za určitých podmínek, jako je dostatečně osvětlená cela či lékařská péče. Vězeňská služba následně uvedla, že je schopna takové podmínky zajistit.

Bývalá prokurátorka poté zaslala soudci další lékařské zprávy, ve kterých podle Brauna argumentuje například i cukrovkou či špatnou srážlivostí krve. Ze zpráv však nevyplývá ohrožení jejího života či zdraví a o jejím dalším osudu by tak mohli rozhodnout vězeňští lékaři.

Polednovou čeká nakonec jen šestiletý trest

Brožová-Polednová je dosud jedinou odsouzenou aktivní účastnicí vykonstruovaných procesů z 50. let. Pražský vrchní soud ji za to počátkem září loňského roku poslal na šest let do vězení. Bývalé prokurátorce tak snížil nepravomocný osmiletý trest městského soudu. V její prospěch podala loni v září žádost o milost nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká. Prezident Václav Klaus se však rozhodl, že ji neomilostní.

Právnička a demokratická politička Horáková byla v roce 1949 zatčena a v červnu 1950 odsouzena k trestu smrti. Podle tehdejší obžaloby připravovala jako hlava spikleneckého centra návrat ke kapitalismu, spolupracovala s dalšími "zrádci režimu" a nepřátelským agentům předávala důležité informace. Spolu s Horákovou bylo v procesu odsouzeno dalších dvanáct lidí, tři z nich k trestu smrti.

Foto: Petra Mášová