Léčba narkomanů je dostupnější. Ale jen naoko

Podle nejnovější statistiky stoupá v Česku počet lidí, kteří léčí drogovou závislost metadonem nebo subutexem. Přibývá také zařízení, která léčbu poskytují. Je to jen špička ledovce, ve skutečnosti je léčba v troskách, oponují odborníci.

"Dostupnost substituční léčby v České republice se zvyšuje," píše se v průzkumu Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Podle ní se do substitučního programu v roce 2008 přihlásilo 887 lidí ve věku od 17 do 54 let. To je dvakrát víc než v roce 2007, kdy bylo evidováno 443 léčených pacientů.

ČTĚTE TAKÉ: Vařičům drog končí zlaté časy. Nedostanou se k lékům
                        Drogy zkouší polovina českých středoškoláků

Podle statistiky ÚZIS stoupá také počet zařízení, která se tomuto druhu léčby věnují. Zpočátku ji poskytovalo osm akreditovaných pracovišť a jejich počet postupně narostl až na 13 zařízení v roce 2007. V roce 2008, kdy se k léčbě hlásila i neakreditovaná pracoviště jako psychiatrické ambulance nebo stacinonáře, jich přibylo dalších osm.

Léčba v troskách

Podle odborníků ale skutečnost není tak růžová, jak na první pohled vypadá. Vratislav Řehák, ředitel pražského zdravotnického zařízení Remedis, statistice příliš nevěří. "Jsou to sice první reálná čísla, která vypadají příznivě, ale realita je jiná," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ.

Hlavní problém je podle něj v tom, že statistika ukazuje jen to, že jsou lékaři zodpovědnější a pečlivěji hlásí pacienty do registru. To potvrzuje také ÚZIS, v  jeho zprávě se píše, že k nárůstu počtu léčených lidí došlo "díky vyššímu počtu hlásících lékařů".

Řehák to dokazuje na příkladu se subutexem. Tento přípravek mohou předepisovat všichni lékaři a mají povinnost registrovat pacienty, kteří ho užívají. "Hodně z nich to ale dosud nedělalo, protože je to pro ně administrativa navíc," řekl Řehák. Za nenahlášení pacienta navíc nehrozí žádná sankce od ministerstva zdravotnictví. I proto to řada lékařů nedělá a velká část léčených pacientů ve statistice chybí.

Situace s metadonem je o poznání lepší. "Metadon u nás mohou předepisovat jen ve specializovaných centrech. Díky tomu víme, že v Praze ho užívá kolem 250 lidí, v celé republice přibližně 600," potvrdil on-line deníku TÝDEN.CZ ředitel Drop-inu Jiří Presl. 

Podle Řeháka je substituční léčba nedostupná a funguje pouze na 30 až 40 procent. "Ze současné situace může vzniknout velký problém," myslí si Řehák. A souhlasí s ním i ředitel organizace Drop-in Jiří Presl: "V současné době máme stop-stav pro nemocné na metadonu. Nemáme kapacity na to léčbu rozšířit, a to jak personální, tak finanční," postěžoval si.

Metadon bez předpisu?

Farmaceutická firma Zentiva usiluje o to, aby byl metadon volně dostupný v lékárnách. V říjnu loňského roku požádala Státní ústav pro kontrolu léčiv o jeho registraci.

"Projektem se společnost zabývá od roku 2005, protože specializovaní lékaři z center pro léčbu drogově závislých po dostupném metadonu volali," řekla on-line deníku TÝDEN.CZ mluvčí Zentivy Věra Kudynová. Výsledkem by mělo být kromě vyšší dostupnosti léčby také zlevnění přípravku. Zentiva navíc argumentuje, že lék je takto dostupný v Británii, Itálii nebo Holandsku.

Firma si však zřejmě bude muset na výsledek své snahy ještě počkat. "Zatím o registraci nebylo rozhodnuto," uvedla mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv Veronika Petláková.

Navíc existují i názory proti tomu, aby se metadon objevil na pultech lékáren. "Je potřeba, aby byla kontrolována jeho distribuce," řekl ředitel Drop-inu. "Víme, že subutex se objevuje na černém trhu, zatímco lépe střežený metadon ne," dodal.  

A souhlasí i Řehák z Remedisu: "Jsem jednoznačně proti. Kromě toho, že by se mohl objevit na černém trhu, je tu ještě jiné riziko. Člověk se jím může snadno předávkovat stejně jako třeba heroinem."