Lovci pirátů se v říjnu zaměří na software firem

Každý třetí program, jenž je nainstalován na počítačích tuzemských společností, byl pořízen nelegálně. Vyplývá to ze závěru studie analytické společnosti IDC. Protipirátská organizace Business Software Alliance proto naplánovala na říjen obří kampaň, během níž chce vystavit hříšníkům poslední varování. Zaměří se zejména na malé a střední firmy. 

Kancelářský software, grafické či DTP programy nebo antivirové aplikace. To jsou nejčastější případy počítačového vybavení, za které nechtějí tuzemské firmy utrácet. Pořídí si je proto nelegální cestou.

Výrobcům programů tak vzniká pravidelná ztráta v hodnotě až tří miliard korun. Protipirátská organizace Business Software Alliance (BSA) se proto rozhodla vyhlásit pirátům nový boj. A v říjnu rozjede obří kampaň, která se zaměří na prevenci a potírání ilegálních softwarů.

ČTĚTE TAKÉ: Počítačoví piráti úřadovali v budově Akademie věd

"Obrátíme se na management a majitele více než patnácti tisíc firem po celé republice. Upozorníme je na rizika spojená s přehlížením nelegálního softwaru či jeho tolerováním. A také jim samozřejmě poradíme, jak se s pirátstvím jednou provždy vypořádat," naznačuje mluvčí BSA Jan Hlaváč.

Každý třetí program je kradený

Podle poslední studie analytické společnosti IDC je totiž v Česku více než každý třetí program pořízený nelegálním způsobem. Rovněž je alarmující, že k nelegálnímu užívání dochází často bez vědomí managementu firem. 

"Nejčastějším prohřeškem je instalace více kopií softwarů, než kolik povoluje licenční smlouva. Dalším rizikem jsou zaměstnanci, kteří si nekontrolovatelně instalují software pro soukromé účely. Pokud firma nedělá pravidelné kontroly legálnosti softwaru, během krátké doby může v závislosti na své velikosti užívat nelegální software v hodnotě statisíců i milionů korun. To se může managementu vymstít," upozorňuje Hlaváč.

Za užívání nelegálního softwaru ve firmě je zodpovědný každý, kdo se na jeho šíření podílel, ať už aktivně, například jeho instalací, či pasivně - třeba tím, že jeho šíření toleroval nebo například i schválil. O míře odpovědnosti a výši trestu rozhoduje soud.

"Soud může uložit vysoké peněžité tresty, nařídit propadnutí věci, či dokonce uložit trest odnětí svobody až do výše pěti let," dodává Hlaváč.

ČTĚTE TAKÉ: Lovci pirátů začali slídit i po malých rybách

Kromě trestů uložených soudem pachatelům hrozí i statisícové platby poškozeným výrobcům softwaru. "Ti mohou žádat až dvojnásobek hodnoty nelegálně užívaného softwaru. Namísto 200 tisíc korun tak pachatelé mohou za software zaplatit až 600 tisíc korun: 400 tisíc jako kompenzaci a 200 tisíc za legální nákup licencí," uzavírá Hlaváč.

Foto: Jan Zatorsky