Glosa
(Nezávislý) soud zakázal stávku

Občan může slavit: začaly u nás fungovat soudy! Ode dneška neplatí, že se řízení vleče ne rok, ne dva roky, ale dvanáct nebo šestnáct let (viz Diag Human). Církve jásají, v pondělí jim soudy zřejmě přiřknou bolševiky nakradené majetky. I sedláci, kterým dodnes nebyla vrácena uloupená půda, mohou přijít. A statisíce jiných, marně se soudících občanů taky. 

Byl to fofr. Někdy v pátek odpoledne nebo večer se vláda (ministr financí?) obrátila na Městský soud v Praze, ten bleskově zasedl a šup šup, vynesl verdikt, že stávka je nezákonná, a vydal předběžné opatření. Jak nás poučí právník: i kdyby se soud mýlil, předběžné opatření platí a odbory by ho měly raději poslechnout. Jinak přijde Petr Nečas a bude po nich vyžadovat škody "do poslední koruny".
       
Termín "do poslední koruny" českého občana potěší rovněž. Premiér a jeho vláda chtějí vymáhat škody do poslední koruny. Odhaduje se, že u nás banky, podvodné zakázky a jiné zlodějny obraly stát minimálně o bilion korun. Teď tedy bude vše vymáháno "do poslední korunky". Tak třeba případ firmy ProMoPro. Ministr financí je přesvědčen, že tendr byl předražený, že zakázka za půl miliardy mohla být podstatně levnější, prý snad polovina (250 milionů Kč) zmizela na podezřelých účtech. No tak do toho: do poslední koruny zpět! Jen ať úřad minulé vlády platí... Ví se, kdo kontrakt podepsal, nebo ne?

Je to drsný souboj: odbory proti vládě, kdo s koho. Bylo od Nečase moudré, že sáhl po soudu? Že lidem ukázal: pro vás ne, vy blbci, ale pro nás soudy dovedou makat neskutečně rychle a pěkně na objednávku.
       
Je opravdu neobvyklé bránit se stávce předběžným rozhodnutím soudu. Jít to normální cestou, onen dobrý soud by rozhodl někdy za týden, za měsíc, po stávce.
       
Odboráři argumentují, že nejdou stávkovat v rámci kolektivního vyjednávání a že ústava zaručuje právo na stávku. Upřímně: s odbory nemám nic společného, ale být jimi, stávku bych neodvolal. Vláda pozvala šéfy odborů k jednání, ale místo toho jim úředníci strčili rozhodnutí "provládního" soudu. To se jeví mimořádně nefér.

Pokud odbory couvnou a stávku přesunou na pátek, může být daleko horší než ta pondělní. Pak bychom mohli jít my, občané, za Nečasem a říct: Teď nám do koruny vyplatíte škody, které vznikly vaším rozhodnutím.
       
V zásadě platí: buď má vláda pravdu, dělá skvělé reformy a stojí si za nimi. Pak se neměla obracet na soud; vždyť jestli u nás něco nutně potřebuje reformu, je to právě (ne)souzení, (ne)justice, (ne)spravedlnost. Nebo mají pravdu odbory, reformy nejsou dobře vymyšlené. Pak je soudní zákaz megatrapný.
       
Každý dnes ví, že reformy potřebujeme. Leckdo tuší, že nejsou dobře připravené. I experti jako Miroslav Zámečník to říkají. Jsou vymyšleny tak, aby to pro vládu bylo pohodlné: nic moc se nemění, ale lidi to zaplatí. (Nečas rád opakuje, že "reformy budou bolet"; problém je, že jeho ne.)