Okřídlený srp a kladivo venku ze hry o ČSA

Soutěž o domácí aerolinky se zúžila jen na dva zájemce. Ale co je důležitější - česká vláda vyřadila ze hry nejsledovanějšího kupce, ruský Aeroflot. A přestože politizace byznysu obvykle škodí, v tomto případě je to dobrá zpráva.

Zrovna v případě Českých aerolinií přitom byla politická kritéria privatizace zvlášť ošemetná. Český stát se u vlajkového přepravce už jednou zle spálil. V první polovině devadesátých let prodal aerolinky jednoznačně na základě politické rozvahy. Poté, co zde udělaly velké ekonomické dealy německé či americké firmy, pokusil se stát touto cestou zahojit Francouze. Tamní přepravce Air France české aerolinky koupil, ale nedlouho nato je erár s velkou ostudou zase rychle musel koupit zpátky, aby je francouzská státní společnost úplně nezruinovala.

ČTĚTE TAKÉ: Aeroflot je ze hry o privatizaci ČSA

I druhý pokus o privatizaci Českých aerolinií je od začátku jakýsi smůlovatý. Přihlásilo se málo zájemců, navíc žádný asijský, který by síť ČSA nejlépe doplňoval. Ze čtyř kupců byl jeden (Odien) z neleteckého prostředí, další dvě firmy (Aeroflot a Air France-KLM) s nemalým podílem státu a domácí konsorcium Unimex a Travel Service není zrovna firmou, která by ČSA dodala potřebné know-how.

ČTĚTE TAKÉ: Minus Aeroflotu v souboji o ČSA: nekvalitní služby

Právě úzký výběr zájemců vedl nejednoho politika k tomu, že zvolna přivíral oči před všemi okolnostmi případné koupě českých aerolinek Aeroflotem, společností s okřídleným srpem a kladivem ve znaku a patřící z 51 procent ruské vládě. A to přestože domácí tajné služby bily na poplach.

I když by riziko vstupu kremelského molochu do našich aerolinek bylo podstatně menší než případná koupě ruzyňského letiště, je lepší, že byl slušně odmítnut a ze soutěže vyřazen. Ostatně jeho vstupu se v posledních měsících zalekly i srbské aerolinky JAT či italská Alitalia.

Možná by z čistě ekonomických důvodů byl vstup Aeroflotu do ČSA nejvýhodnější. Zajímá-li se ale o strategickou českou firmu ruská společnost vlastněná státem, pak platí: stokrát měř - a až potom řež (ale ještě raději neřež)!

Foto: Petra Mášová