Očima Lukáše Wagenknechta
Účelovka, kampaň, trestný čin? Sorry jako, všetci kradnú!

Jak je zřejmé z výroků obklopujících kauzu Čapí hnízdo, Andrej Babiš, zdá se, doposud nepochopil, o co v kauze Čapí hnízdo jde. Nikdo mu to totiž nevysvětlil jeho slovníkem.

Takže zaprvé: změna původního, vlastnicky transparentního eseróčka na akciovku Farma Čapí hnízdo s anonymními akciemi po vyhlášení dotační výzvy, jasná účelovka. Dále: převod akcií z firmy Čapí hnízdo z holdingu na rodinné příslušníky, u nichž doposud nikdo neprokázal, zda akcie skutečně drželi, ani zda za ně zaplatili - další jasná účelovka. To, že formální trik s akciemi u dotací určených malým a středním podnikům, je nepřípustná účelovka dokonce v dřívějším italském případě odsoudil Evropský soudní dvůr.

Zavádějící finanční analýza návratnosti projektu v žádosti o dotaci projektu - čtvrtá jasná účelovka. A podepsání ručení Andrejem Babišem za Agrofert na úvěr pro firmu Čapí hnízdo? Pátá jasná účelovka, protože Andrej Babiš musel při podepsání ručení znát všechny detaily projektu, jehož ručení podepsal. Kombinace těchto pěti účelovek dává zřetelné indicie úmyslného jednání, které je relevantní v případě spáchání trestního činu podvodu či dotačního podvodu.

Kampaň

Když účelovka Babišovi nevyšla, začala kampaň na dotačním úřadě Středočeského kraje. Přes negativní názor hodnotitelů na návratnost projektu se díky úspěšné kampani podařilo přesvědčit středočeské úředníky, aby dotaci na Čapí hnízdo schválili. Tím ale kampaň neskončila. Když po letech auditoři ministerstva financí začali přidělení dotace úředníky zkoumat a hrozilo, že by se na něco mohlo přijít, bylo nutné v kampani pokračovat. I tato kampaň tehdejšího ministra financí i jemu podřízeného auditora Bureše byla úspěšná. Bureš měl auditem odpovědět na otázku, zda Farma Čapí hnízdo byla, či nebyla malým či středním podnikem, na což odpověděl, že všechny výdaje Čapí hnízdo jsou způsobilé, a tudíž řádně vyplacené.

Nezodpovězenou otázkou zůstává, zda Andrej Babiš vedl v této kauze i kampaň v Evropské komisi. V případě úřednice ministerstva financí Boschat její vyzvídání na stav vyšetřování této kauzy u Evropského úřadu pro boj s podvody (OLAF) nevyšlo. Byť byla tato úřednice za své jednání povýšena a její nadřízení, jež na její protiprávní jednání upozornili, byli odejiti. Otázkou však zůstává, jak úspěšná byla kampaň vedená po bruselské linii eurokomisařkou Jourovou - již přes rok vyšetřovaná evropským ombudsmanem za zasahování do vyšetřování OLAFu - Braunem (šéf kabinetu Jourové, úředník Evropské komise a bývalý úředník odpovědný za nakládání s fondy EU) a Nejdlem (též úředník Evropské komise a bývalý úředník odpovědný za nakládání s fondy EU, na jehož střet zájmů v Evropské komisi dlouhodobě upozorňuje Evropský parlament).

Trestný čin? Sorry jako, všetci kradnú.

Že by mělo být jednání aktérů v kauze Čapí hnízdo kvalifikováno jako trestný čin podvodu či dotačního podvodu? Sorry jako. Vždyť skoro třicet procent firem, jež dostaly evropské dotace, mělo nejasnou vlastnickou strukturu a mohly mít stejný problém jako Čapí hnízdo. Proč nikdo nevyšetřuje tyto firmy? Všetci kradnú, tak proč bych nemohl já "čerpať"? A když měly tyto firmy nejasné vlastníky, co když je všechny skrytě vlastnil zkorumpovaný Kalousek, symbol korupce, Václav Klaus, Ivo Rittig, Martin Roman, Aleš Řebíček, Karel Schwarzenberg, Karel Janeček, Radek Pokorný, Miloš Růžička...

Autor je vedoucí analytik ekonomických událostí investigativního týmu vydavatelství Empresa Media.