Nemá smysl bát se uprchlíků, míní Schwarzenberg

Ruská bojovnice za lidská práva Ljudmila Alexejevová (88) vyzvala v Praze k solidaritě s uprchlíky, kteří utíkají před válkou. Čerstvá laureátka Ceny Václava Havla za lidská práva se v Pražské křižovatce účastnila konference Příběh uprchlíka: Evropa snů a skutečností, kterou pořádala Knihovna Václava Havla. Sérii diskusních panelů zakončil exministr zahraničí Karel Schwarzenberg, který označil za nejdůležitější překonat v současné situaci strach.

"Musíme našim sousedům, našim příbuzným vysvětlit, že nemá smysl se bát," apeloval Schwarzenberg, podle něhož dnes řada politiků budí strach proto, aby to využili pro vlastní politické účely. Přidal i jeden příklad z historie: "Ve třicátých letech v Německu se většina připoutala k vůdci, který všechno napraví, protože měli strach, z budoucnosti, nezaměstnanosti."

Schwarzenberg také ocenil výběr osobnosti, jíž letos Rada Evropy ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77 cenu pojmenovanou po českém prezidentovi udělila. "Paní Alexejevovou znám 30 let a je to pro mě velmi pozoruhodná žena, která se nenechala zastrašit," uvedl Schwarzenberg. "Člověk se musí zlu postavit ve vlastní zemi," dodal s odkazem na skutečnost, že Alexejevová byla v 70. letech nucena emigrovat do USA a po roce 1989 se vrátila do Ruska, kde dodnes pokračuje v boji za lidská práva.

Někdejší sovětská disidentka Alexejevová ve středu v Praze hovořila i o nynější uprchlické krizi. Evropa si podle ní nemá brát příklad z Ruska, které sice po rozpadu Sovětského svazu přijalo deset až 15 milionů imigrantů z bývalých sovětských republik, ale jen asi tisícovka z nich má oficiální status uprchlíka. Vyzdvihla také odkaz Andreje Sacharova a Václava Havla a vzpomněla i na obsazení Československa v srpnu 1968. "Takoví lidé se v každé době a zemi nerodí," řekla Alexejevová o Havlovi a ruském bojovníkovi za lidská práva Sacharovovi, s nimiž oběma se znala.

Nositelka také Sacharovovy ceny vyzvala k pokračování v boji za dodržování lidských práv a demokracii, která podle ní jednou bude fungovat i v Rusku, ale nestane se tak příští rok. Rodačka z Krymu Alexejevová negativně zhodnotila skutečnost, že ukrajinský Krym je nyní pod správou Ruska. Mimo jiné i proto, že tam jdou peníze, které by byly potřeba v jiných regionech.

Na otázku, co ji přivedlo k boji za lidská práva, Alexejevová vzpomněla na konec druhé světové války a statečnost ruského národa. "Nechápala jsem, jak je možné tak ponižovat lidi, kteří statečně bránili svou vlast," řekla Alexejevová. Dodala, že po Stalinově smrti v roce 1953 čekala, že začne svobodná doba. "Pak ale přišel rok 1968, kdy naši vojáci vtrhli do Československa. Pro vás to byla tragédie, ale pro nás taky," uvedla dlouholetá disidentka Alexejevová.