Nejvyšší správní soud dnes kvůli nedodaným finančním zprávám rozpustil pět politických stran a hnutí včetně Naděje a Romské občanské iniciativy ČR. Dalším čtyřem pozastavil činnost. U tří subjektů včetně krajně pravicového uskupení Právo a spravedlnost soudci vládní návrh na pozastavení činnosti či rozpuštění odmítli. "U všech stran, o kterých dnes volební senát jednal, jde o nedostatky ve finančních zprávách nebo jejich nedodání," uvedl mluvčí soudu František Emmert. O politické činnosti nebo ideologii stran soudci nerokovali.
Správní soud dále rozpustil také Zlínské sdružení živnostníků a podnikatelů a uskupení Helax - Ostrava se baví. Pozastavil činnost Strany zdravotně postižených, důchodců a sociálně slabých občanů, Semiláků, Občanského demokratického hnutí a Patriotů - Hnutí za lepší Ústí nad Labem. Soudci odmítli návrhy směřující proti uskupení Nestraníci a hnutí Lepší Řepy.
ČTĚTE TAKÉ: Vláda nepřesvědčila soud, aby zakázal stranu extremistů
Všechny registrované strany a hnutí musí v Česku podle zákona každoročně předkládat Poslanecké sněmovně finanční zprávy. Pokud strana zprávu nedodá nebo ji předloží v nepořádku, ministerstvo vnitra požádá vládu, aby Nejvyššímu správnímu soudu navrhla pozastavení činnosti. Když se prohřešky opakují, může soud stranu rozpustit.
Činnost Naděje pozastavil soud už v roce 2007. Strana oficiálně vznikla v lednu 2002. Její tehdejší předsedkyně Monika Pajerová chtěla prosazovat slušnou "nepolitickou politiku" a hlásila se k myšlenkám Václava Havla. Ve straně působili lidé spojení s občanskými iniciativami Impuls 99, Děkujeme, odejděte nebo Česká televize - věc veřejná. Pajerová v roce 2002 ohlásila ambici vyhrát sněmovní volby, strana ale žádného výrazného úspěchu nedosáhla.Romská občanská iniciativa působila v Česku od začátku 90. let, byla první polistopadovou romskou stranou. K jejím lídrům patřil právník Emil Ščuka. Výrazných voličských úspěchů nedosahovala. Podle odborníků doplácela na roztříštěnost romské politické reprezentace. "ROI už je několik let pasivní a de facto neexistuje," řekl nedávno politolog Pavel Pečínka.
Uskupení Právo a spravedlnost hájí podle informací na svých webových stránkách "zdravé vlastenectví, tradiční rodinu a tvořivý životní styl". Staví se proti byrokracii, "falešné toleranci vůči závažným kriminálním činům" a žádá důraznou bezpečnostní politiku státu. Protestuje proti imigraci a multikulturním vlivům. Odborníci řadí Právo a spravedlnost ke krajní pravici.
Foto: archiv TÝDNE, Lucie Pařízková
