Rozhovor s paparazzim
Myslel jsem, že nahý Topolánek je ruský magnát

Italský fotograf Antonello Zappadu se loni proslavil coby autor snímků z luxusní vily Silvia Berlusconiho. Vynikla zejména fotka nahého českého expremiéra Mirka Topolánka. Zappadu ale fotí i další témata, jako je výroba drog v Kolumbii či bandité na Sardinii. Paparazzi usedne v porotě soutěže Czech Press Photo a zítra mu v podzemí Staroměstské radnice začne výstava.

Poznal jste rutinu válečného fotografa a investigativního reportéra, u nás jste proslul spíš jako paparazzi. Můžete srovnat, co je těžší a nebezpečnější?
Určitě válečný reportér. Když budu upřímný, fotografovat Berlusconiho bylo strašně jednoduché.

Nebo nahého Topolánka.
Určitě. Sice jsem věděl, že riskuji, ale byly tam dva důležité faktory, které hrály v můj prospěch. Zaprvé je Berlusconiho vila velmi rozlehlá a tím i obtížně kontrolovatelná, zadruhé to místo znám jako své boty. Zato v Kolumbii, kde fotím tábory výrobců drog, mám kolem sebe vždycky ozbrojený doprovod a předem stanovenou cestu, protože všude kolem jsou miny. Z tohoto pohledu je to velmi nebezpečná práce. Ale když budu upřímný, měl jsem vždycky velké štěstí, nikdy jsem neměl problém.

Fotogalerie:

Topolánkův paparazzi vystavuje

Ten nahý pán mě zaujal. Zajímalo mě, kdo to je, když je v té vile nahý a měl se setkat s Berlusconim. Myslel jsem si původně, že je to nějaký ruský magnát. Ukázal jsem ty fotky pak svým kamarádům, jestli nevědí, kdo by to tak mohl být. Tohle pátrání trvalo celkem dlouho.   

Existují ještě nějaké další "nahé" fotky Topolánka?
Mám ještě další fotky Topolánka v různých situacích. To, co tady chybí a co nikomu nikdy nedám, je malý Nicolas Topolánek. Mám fotky, kde je Topolánek už ve spodkách a jeho malý syn. Fotografoval jsem i jeho partnerku, ale ty fotky nikdy z ruky nedám. Nahý tam tedy nebyl jen Topolánek. Byly tam dívky, které vycházely z těch různých apartmá nahé. Třeba se nahé opalují a za nimi je kohorta ozbrojených bodyguardů.

Kvůli sérii z vily jste byl onálepkován jako paparazzi. Nejste už na tohle označení alergický? Neuráží vás to?
Ne, vůbec ne! Mám mezi paparazzi spoustu přátel, dělají velmi těžkou práci. Ale není to můj svět. Třeba Angelina Jolie je pro mě symbol ženskosti, ale kdybych ji potkal na ulici, asi bych ji nepoznal. Já dělám jinou práci, vyprávím příběhy.

Jak jste se vůbec k focení té luxusní vily dostal? To byl taky "příběh"?
Fotky Berlusconiho vznikly vlastně tak, že na letišti vystoupily z italského airbusu dívky. Je jasné, že každý fotoreportér by chtěl pokračování. A tak jde tam, kde to pokračování očekává - do Berlusconiho vily.

Kvůli této sérii vám zabavili počítač a fotografie, také jste přišel o práci. Nelitujete zpětně, že jste se do téhle práce pustil?
Upřímně, ne. Je pravda, že jsem byl propuštěn a že vedu soudní spor s novinami pro nespravedlivou výpověď. Také jsem velmi naštvaný na soud, který mi dvakrát zamítl uvolnění dvou zabavených počítačů a pokaždé se stupidním zdůvodněním.

Kdyby vám Topolánek nabídl, že od vás fotky koupí, prodal byste mu je?
Já bych mu je i daroval. Ale ať tedy neříká, že je to fotomontáž. Všechno, co je na fotkách, je jeho. Navíc je teď podle mě jedním z nejznámějších lidí na zemi, a to díky mně. Neříkám, že by mi měl děkovat, ale neměl by se na mě zlobit.