Ústavní soud odmítl návrh skupiny senátorů na zrušení novely zákonů o jednacích řádech Poslanecké sněmovny a Senátu. Novela zavádí takzvaný vázaný mandát a souvisí s lisabonskou smlouvou, která má reformovat fungování EU.
Potvrdil to generální sekretář soudu Tomáš Langášek. Senátoři podali také návrh na opětovné přezkoumání lisabonské smlouvy. Soud jej dosud neprojednal.
Na výrok soudu ihned zareagoval premiér Jan Fischer. "Dnešní rozhodnutí Ústavního soudu vítám, neboť zprůchodňuje cestu k dokončení ratifikačního procesu lisabonské smlouvy," uvedl.
ČTĚTE TAKÉ: Podepište, tlačí na Čechy Unie. Klaus ale čeká na soud
Potvrzeno: Irové napodruhé drtivě schválili Lisabon
Lisabon bude, věří v Bruselu. Otázkou je kdy
Ústavní soudci o prvním návrhu rozhodli na dnešním uzavřeném jednání pléna. To, že návrh odmítli, znamená, že se ani podrobněji nezabývali argumenty senátorů. Přesné důvody odmítnutí soud zveřejní odpoledne. Langášek zatím pouze uvedl, že návrh byl zjevně neopodstatněný. Rozhodnutí přímo nesouvisí s projednáváním lisabonské smlouvy, kterou soudci řeší v samostatném řízení.
Nedostatečná úprava
Novely parlamentních jednacích řádů v návaznosti na lisabonskou smlouvu zavádějí takzvaný vázaný mandát pro českou exekutivu, která s převodem pravomocí na EU nebude moci v Bruselu souhlasit bez předchozího souhlasu parlamentu. Podle skupiny senátorů je úprava nedostatečná. Vadí jim, že parlament může odsouhlasit další přenos pravomocí na EU jinou než ústavní většinou.
Soud své odmítavé usnesení zveřejnil na internetových stránkách. Vyplývá z něj, že soudci považovali návrh za vnitřně rozporný. Dospěli k závěru, že kdyby napadená ustanovení zrušili, možnost kontroly přenosu pravomocí by se naopak snížila. Nyní totiž stačí k blokaci nějakého rozhodnutí exekutivy o přenosu prostá většina poslanců.
"Zájem, který navrhovatelé sledují, je tím chráněn silněji, než kdyby požadavek kvalifikované či 'ústavní' většiny byl zde vskutku prosazen," napsal v usnesení soudce zpravodaj Vladimír Kůrka. "K odmítnutí nebo zamítnutí návrhu rozhodnutí, respektive návrhu vlády postačí většina prostá, a naopak požadavek ústavní většiny je evidentně protisměrný tomu, čeho má být podle navrhovatelů (senátorů) dosaženo," pokračuje odůvodnění.
Dnešní rozhodnutí přímo nesouvisí s projednáváním lisabonské smlouvy, kterou soudci řeší v samostatném řízení. Veřejné jednání by se mohlo konat do měsíce.
Senátoři také chtěli, aby za nesouhlas s převedením pravomocí bylo pokládáno také to, pokud by se parlament k problému ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Skupina senátorů také vyzvala Ústavní soud, aby si vyhradil konečné právo na interpretaci evropských legislativních aktů v návaznosti na lisabonskou smlouvu. Navrhli také, aby parlament schvaloval české kandidáty na eurokomisaře a soudce Evropského soudního dvora.
Návrh je zjevně neopodstatněný
Těmito interpretačními požadavky se ale soudci blíže nezabývali. Podle Ústavního soudu je totiž návrh jako celek zjevně neopodstatněný. "Argumentace vznesená proti napadeným ustanovením jednacích řádů ústavněprávní relevance vskutku nedosahuje; k závěru o kolizi s ústavním pořádkem tudíž již proto dospět nelze," stojí v usnesení.
Na konci září předložila skupina senátorů převážně z ODS také avizovaný návrh na další přezkoumání lisabonské smlouvy, která má určit pravidla budoucího fungování EU. Kritici jejich krok pokládají za obstrukci kvůli oddálení ratifikace smlouvy.
Návrh je namířen proti celé smlouvě. Ústavní soud už loni zkoumal na popud Senátu pouze její nejkontroverznější pasáže. Čeští ústavní soudci tehdy nenašli rozpor s ústavním pořádkem. Soud by měl nyní podle zástupce senátorů Jiřího Oberfalzra (ODS) jasně říct, jestli by EU byla po přijetí smlouvy stále ještě mezinárodní organizací, nebo jakýmsi superstátem.
Lisabonskou smlouvu v Česku schválily obě komory parlamentu, k dokončení ratifikace chybí už jen podpis prezidenta. Václav Klaus už dříve prohlásil, že o podpisu rozhodne až jako poslední v Evropě. Nyní musí čekat na stanovisko Ústavního soudu. Ratifikace už skončila ve všech členských zemí EU kromě Česka a Polska, kde chybí podpis prezidenta Lecha Kaczyńského.
Foto: Karel Šanda, Jan Schejbal
