Před volbami
Zeman a Hofer: dříve urážky, teď setkání na Hradě

Miloš Zeman v pondělí přijímá na Pražském hradě Norberta Hofera, který u našich sousedů kandiduje za Svobodnou stranu Rakouska (FPÖ) na prezidenta. Dříve Zeman označoval Svobodné za postfašisty. Ke sblížení přispěly podobné názory na uprchlickou krizi.

Návštěva Prahy, o niž požádal Hofer, je pikantní z mnoha důvodů. Hofer totiž kandiduje za stranu, která dlouhodobě prosazuje zrušení Benešových dekretů. Rodina předsedy Svobodných Heinze Christiana Stracheho pochází z Liberce a byla po válce z Čech odsunuta. Strache se mnohokrát vyslovil, aby Rakousko oficiálně jednalo s Českem o zrušení dekretů. "Jít za tím by byl akt politické hygieny a ukázka morálky a pevného postoje," prohlásil předseda FPÖ.

Dekrety a Temelín

I když se Hofer jako Stracheho zástupce v čele strany vyjadřuje mnohem kultivovaněji, na celkovém postoji partaje k československým poválečným zákonům se nic nemění. Stejně tak se Svobodní dlouhodobě zasazují o zrušení zákona, podle kterého je v Rakousku trestné zlehčování nebo popírání nacistických zločinů. Podle Hofera už takový zákaz může ohrožovat svobodu projevu. "Musíme si položit otázku: pokud je naše demokracie skutečně vyspělá, co se jí může stát, když někdo řekne něco velmi hloupého?" uvedl nedávno pro rakouský deník Kurier.

Podobně výrazně se liší názory Miloše Zemana a FPÖ i v otázce jaderné energetiky a bezpečnosti elektrárny v Temelíně. Český prezident uvedl, že by raději jako nového rakouského prezidenta viděl Hofera, a nikoli jeho protikandidáta za Stranu zelených Van der Bellena. "Nemám rád Zelené, a proto fandím Hoferovi," uvedl Zeman. Jenže třeba právě v otázce Temelína Svobodní v protijaderném radikalismu za Zelenými nijak nezaostávají.

Po roce 2000 FPÖ jako jediná rakouská strana žádala, aby jeho země kvůli Temelínu zablokovala vstup Česka do EU. V té době ji ještě vedl Jörg Haider. Tehdejší premiér Zeman v reakci na tento požadavek pronesl slavnou větu, která vyvolala největší diplomatickou roztržku mezi Českem a Rakouskem za posledních dvacet let. "Čím dříve se Rakušané zbaví Haidera a jeho postfašistické strany, tím lépe," uvedl Zeman v roce 2002. Tehdejší rakouská ministryně zahraničí Benita Ferrero-Waldnerová označila Zemanův výrok za naprosto nepřípustné zasahování do vnitřních záležitostí Rakouska. Oficiálně protestovala i rakouská vláda.

Zeman mimo jiné prosadil dostavbu Temelína, při slavnostním zahájení provozu políbil předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Danu Drábovou a Rakušanům do televizních kamer vzkázal: "Alles klar, nicht wahr?" (Všechno je jasné, ne?)
Byl to také Zeman, kdo stál v čele českého kabinetu, když se Česko kvůli vstupu Svobodných do rakouské vlády připojilo k diplomatickým sankcím vůči Rakousku.

Sázka na uprchlíky

Hofer přesto nejspíše předpokládá, že mu návštěva u Zemana přinese politické body, protože se s českým prezidentem shoduje v názorech na migrační krizi a její řešení. Hofer zřejmě vsadil na to, že i pro Rakušany je dnes toto téma natolik důležité, že dokážou snadno zapomenout na Temelín, Benešovy dekrety i Zemanovy dřívější výpady. Ani české hlavě státu návštěva Hofera v Praze nejspíše nijak neublíží. Pro mnohé české odpůrce proimigrační politiky německé kancléřky Angely Merkelové představuje Hofer mnohem sympatičtějšího politika, než je jeho protikandidát, zelený "sluníčkář" Van der Bellen.

O křeslo rakouského prezidenta se letos utkají už podruhé. Na jaře zvítězil v druhém kole voleb nejtěsnějším výsledkem Van der Bellen, Hofera porazil o pouhých 31 tisíc hlasů. Svobodní však výsledek napadli u Ústavního soudu kvůli podezření z manipulace s korespondenčními hlasy krajanů ze zahraničí. Soud jim dal částečně za pravdu a volby zrušil. Nezjistil sice žádné záměrné falšování výsledků, potvrdil však, že otvírání obálek s korespondenčními hlasy neprobíhalo všude v souladu se zákonem. Druhé kolo voleb se proto bude opakovat 2. října.

TEXT BYL PŘEVZAT Z NOVÉHO VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ JE PRÁVĚ V PRODEJI.