Hrozba hladomoru
Potraviny budoucnosti? Třeba trávy

Počet lidí trpících nedostatkem jídla roste. Stejně jako populace na Zemi. Tradiční plodiny přestávají stačit a podle některých prognóz hrozí lidstvu další hladomor. "Metody, které nás od něj už jednou zachránily, jsou ale vyčerpané," varuje rostlinný genetik Jaroslav Doležel.

Dvě třetiny veškeré energie získává lidstvo pouze ze čtyř plodin: pšenice, rýže, kukuřice a sóji. Není to trochu problém?
Je to výsledek toho, co se odehrálo před mnoha tisíci lety při vzniku zemědělství. Naši předkové si tyto druhy rostlin vybrali a postupně je zušlechťovali. V souvislosti se změnou klimatu však musíme počítat s tím, že je bude nutné doplnit dalšími druhy, které jsou novým podmínkám lépe přizpůsobené. Už nyní běží výzkumné programy zaměřené na domestikaci některých planých druhů, které by jednou mohly pomoci se zajištěním dostatku potravy.

Můžete uvést příklad?
Zajímavé jsou třeba některé trávy, jež se vzdáleně podobají planým předchůdcům našich obilovin. Například ve Spojených státech běží výzkumný program zaměřený na domestikaci pýru prostředního a vypadá velmi nadějně. Hlavní motivací je vytvořit novou plodinu, která bude lépe přizpůsobená současným klimatickým podmínkám. Tento druh pýru má mnohem větší a hlubší kořenový systém, takže si snáze poradí s nedostatkem vody. Svými kořeny zlepšuje strukturu a vlastnosti půdy, a navíc je vytrvalý: na poli může zůstat i několik let. To je výhodné, protože pak není nutné, aby těžká zemědělská technika kvůli orbě a hnojení rok co rok poškozovala strukturu půdy.

Jak je výzkum pýru daleko?
Nedávno se z jeho obilek podařilo upéct chléb a uvařit pivo. Takže to opravdu vypadá nadějně. Ve srovnání s pšenicí jsou však výnosy stále nízké a zrníčka malá. Američtí kolegové před sebou tedy mají ještě hodně práce.

Již nějakou dobu se mluví o tom, že lidstvu reálně hrozí globální nedostatek potravin. Je to skutečně tak vážné?
Podle údajů z letošního roku opět stoupá počet lidí, kteří trpí hladem, už je jich více než 800 milionů. To je na pováženou. Toto číslo totiž už třináct let klesalo nebo se drželo ve stavu, kdy hladem trpěl jeden z jedenácti obyvatel planety. Nyní už je to jeden z devíti. Podle optimistických vizí se přitom očekávalo, že do roku 2030 hlad ze světa zmizí. Teď však nastal obrat a neměli bychom to brát na lehkou váhu.

Odhadnete, kdy by nám při pokračujícím vývoji přestaly současné zdroje potravy stačit?
Je to velmi ošemetné, existují různé teorie. Podle jedné z nich bude lidstvu v roce 2050 scházet třetina potřebných kalorií. Očekává se totiž, že do té doby naroste světová populace o další dvě miliardy, což je obrovské číslo.

* Ohrozil by případný hladomor  Evropu?

* Mohly by rostliny produkovat léčiva?

* Skutečně je to s "éčky" v jídle tak vážné?