Podpora podnikání
Radnice mnohde předzahrádky podporují, jinde však vadí kuřáci

Řada měst oceňuje restaurační předzahrádky jako oživení ulic a snaží se jejich vznik podpořit. Nájem za zábor veřejného prostranství si tak neúčtují třeba Teplice, Svitavy, Hodonín, Zlín nebo Havlíčkův Brod. Další radnice poplatky snížily. Praha plánuje zjednodušit opakované povolování zahrádek. V Olomouci je naopak povolování nově náročnější, protože město zohledňuje stížnosti lidí na kuřáky, kteří se po zákazu kouření v restauracích do předzahrádek přesunuli. Historická města regulují vzhled předzahrádek.

"Všechny hospody, cukrárny, kavárny, které mají zájem o předzahrádky, mají zábor veřejného prostranství bezplatně. Chceme ale vědět, jak zahrádka bude vypadat ... aby to mělo nějakou štábní kulturu," řekl ČTK starosta Svitav David Šimek (Sdružení pro město Svitavy). Město neomezuje zahrádky ani časově. Peníze za zahrádky nevybírá ani tachovská radnice. "Chtěli jsme tak podpořit oživení centra," uvedl starosta Jiří Struček (ČSSD).

Zvýhodněnými cenami se snaží vytvořit podmínky k otevření ještě většího množství předzahrádek v Plzni. Poplatky za zábor se tam před sedmi lety snížily na třetinu, předloni se město navíc dohodlo s provozovateli restaurací na tom, že pokud zpřístupní své toalety veřejnosti, cena dál klesne. V Jihlavě může být od letoška zhruba 30 zahrádek otevřeno i v době nočního klidu, od pondělí do čtvrtka do 23.00, v pátek a v sobotu do půlnoci.

Symbolickou cenu za nájem vybírá Kladno. Na celém území města zaplatí provozovatel předzahrádky jednu korunu za metr čtvereční za měsíc. "Rada města vnímá historicky předzahrádky jako podporu podnikatelské činnosti i zpestření společenského života ve městě," řekla ČTK mluvčí magistrátu Lenka Růžková. České Budějovice v historickém centru účtují poloviční sazbu těm provozovatelům, kteří předzahrádku každý den sklízejí.

V Praze mají od loňska restaurace a kavárny od města smlouvy na dobu neurčitou. Testovat se navíc bude software, který by měl zjednodušit opakované povolování zahrádek. Od vybírání nájmu za zábor veřejného prostranství ustoupila Praha 9. "Tím je (restauratéry) chceme motivovat k otevírání posezení venku," uvedl místostarosta Tomáš Portlík (ODS).

Ve městech v Královéhradeckém kraji sice předzahrádek přibývá, ale počet stížností na jejich provoz, zejména kvůli hluku, je stejný nebo se snižuje. Třeba hradecká městská policie loni řešila 103 případy, letos zatím 12. Jinou zkušenost mají v Olomouci, kde si lidé z okolí zahrádek stěžují na zápach z cigaretového kouře a hlučné kuřáky. "Každý týden nás kontaktuje pět až deset lidí, kteří nám sdělí svůj názor nebo nesouhlas s provozem předzahrádky," řekl ČTK vedoucí odboru životního prostředí olomouckého magistrátu Petr Loyka. Město tak podle něj už v několika případech kvůli dopadům protikuřáckého zákona a zachování čistoty veřejného prostranství předzahrádky nepovolilo.

Zejména historická města regulují podobu předzahrádek, aby nekazily vzhled okolí. Třeba v Třebíči vyžadují použití přírodních materiálů. V Telči s městskou památkovou rezervací zapsanou v seznamu UNESCO se k tomu, jak zahrádky vypadají, vyjadřují i památkáři. V historickém centru Brna nebo ve Znojmě nesmí být na předzahrádkách reklama, Brno navíc vyžaduje jednobarevné slunečníky a markýzy. Pravidla v Karlových Varech usilují o sjednocení podoby zahrádek a striktně omezují uzavřené konstrukce. Regulaci zavedla také Opava. "Jde nám o to, aby se v památkové zóně města neobjevovaly třeba nekvalitní plastové židle či různobarevné slunečníky s rozličnými reklamami," uvedl primátorův náměstek Dalibor Halátek (Změna pro Opavu).