Extremisté protestovali proti údajné nesvobodě

Dvacet let po pádu komunismu jsou prý v Česku „političtí vězni". Má jít o radikály, kteří byli pozatýkání během letošního roku. To alespoň tvrdí lidé z iniciativy Odporuj, kteří v sobotu protestovali u rádia Svobodná Evropa v Praze.

Kolem policistů prochází několik mužů v černém, nesou velké kartony a míří k nápisu na trávníku před budovou Rádia Svobodná Evropa, který tvoří dvě hesla v jednom: "Svoboda" a zároveň "Liberty". Pozdraví se s dalšími, potom kartony otočí, postaví je vedle posledního písmene a zapřou je latěmi. Dohromady tvoří jeden nápis: "Svoboda tu není".

To je doplněk protestu, který zorganizovala iniciativa Odporuj. Pravicoví extremisté protestovali proti údajné nesvobodě 20 let po pádu komunismu v Československu, kterou podle nich dokumentuje existence "politických vězňů" v Česku. Těmito "vězni" míní sympatizanty extremistických hnutí, kteří byli v posledních měsících pozatýkáni kvůli podezření z propagace nacismu, fašismu a rasové nenávisti.

"Na demonstraci dohlíží přes sto policistů. Ale neočekáváme žádné problémy," říká Otto Špicner z pražského krajského ředitelství policie, který má za policii akci na starosti. "Nahlášeno bylo, že přijde maximálně dvě stě lidí. Měl by být projev a pak se rozejdou."

Lidí, kteří přišli protestovat, je mnohem méně než policistů a přihlížejících, včetně novinářů - tak okolo šedesáti. Z jediného proslovu člena Dělnické strany a organizátora protestu za iniciativu Odporuj Jiřího Bárty má člověk pocit, že kromě "justiční mafie" (ta ale mnohokrát zmíněna nebyla) je největším veřejným nepřítelem šéf Útvaru pro odhalování organizování zločinu Robert Šlachta. Jeho útvar totiž měl a má na starosti akce proti radikálům.

Bárta pojme své vystoupení jako dialog s ním - buď čte Šlachtovy odpovědi tak, jak zazněly v debatě na internetu, nebo pouští nahrané reakce z tiskové konference a snaží se s nimi polemizovat. Nakonec přečte tři dopisy od lidí, kteří jsou ve vězení nebo ve vazbě a patří k oněm "politickým vězňům". Přihlížející několikrát zatleskají, ale nikdo nic neskanduje.

ČTĚTE TAKÉ: Extremisté chtějí ovládnout výročí sametové revoluce

Jiří Bárta se brání spojování iniciativy Odporuj s extremistickým Národním odporem nebo webovými stránkami odpor.org. "Název je podobný, ale nemá to nic společného s ideologií, která se objevuje na webu odpor.org," říká. Podobnost je ale příliš velká.

Jedna z úvah je, že letošní policejní razie nebyly pouze kvůli potírání extremismu, ale měly posloužit i k zajištění důkazů, které by tentokrát uspěly u správního soudu a vedly by k zakázání pravicové Dělnické strany. Té strany, jíž je Bárta členem a za kterou kandidoval do Evropské parlamentu.

"Neptám se ho, je to soukromá iniciativa," reaguje Bárta na otázku, jestli své akce konzultuje s předsedou strany Vandasem. Byť to Jiří Bárta odmítá, přesto se člověk neubrání dojmu, že ona údajně neexistující linka mezi Dělnickou stranou a scénou označovanou za extrémistickou tady je. Ale to je přesně to, co se snaží ministerstvo vnitra už dlouho dokázat.

Demonstranti se naprosto v klidu rozcházejí. Po malých skupinkách. Policisté v uniformě i bez uniformy je sledují. Moc práce dnes odpoledne neměli.

Foto: ČTK