Sněmovna odložila start státních maturit
19.06.2007 15:17 Aktualizováno 19.06. 17:12
Start společných státních maturit se zřejmě nejméně o dva roky odkládá, poprvé by měly studenty čekat až v roce 2010. S dvouletým odkladem počítá novela školského zákona, kterou velkou většinou hlasů schválila sněmovna. Nyní ji posoudí Senát.
Současný zákon předpokládá, že maturity budou mít od školního roku 2007/2008 dvě části - společnou státní a školní. Většina poslanců se ale nakonec přiklonila k názoru, že spuštění společných maturit není připraveno a teď by způsobilo víc škody než užitku. Za jejich odklad v květnu v Praze demonstrovalo zhruba 10.000 studentů. Dolní komora schválila dvouletý odklad, přesněji řečeno - v roce 2010 by měli studenti poprvé skládat společné maturity z češtiny a cizího jazyka, z volitelného předmětu se má začít podle nových pravidel maturovat ještě o dva roky později.
Pro odklad maturit hlasovalo 152 ze 182 přítomných, to ale neznamená, že koalice a opozice jsou v tomto bodě zajedno. Neshodují se na tom, kdo přípravu společných maturit zanedbal. Koaliční zákonodárci míní, že to byly ještě předchozí vlády pod vedením ČSSD, socialisté dávají vinu pravicovým kabinetům, které zemi řídily po loňských volbách.
Někteří opoziční poslanci se navíc obávají toho, že ani v roce 2010 nové maturity nezačnou, protože koaliční strany je opět označí za nepřipravené. "Za dva roky budou odpůrci maturit argumentovat úplně stejně jako nyní a budou chtít další odklad," uvedla již dříve například poslankyně ČSSD Vlasta Bohdalová.
Ministryně školství Dana Kuchtová (Strana zelených) odklad státních maturit uvítala, jejich příprava podle ní ale bude intenzivně pokračovat. "Zřizuji pracovní skupinu, která na konci září či v říjnu definitivně rozhodne o tom, jaká bude forma a obsah maturit a začne připravovat logistiku," řekla dnes novinářům. V pracovní skupině podle ministryně budou zástupci učitelů, krajů, vysokých škol i studentů.
O konečné podobě maturit budou podle Kuchtové dále vést debatu i politici. Nevyloučila přitom, že se vrátí k modelu víceúrovňové maturitní zkoušky. Ideální by podle ní bylo, kdyby vyšší stupeň maturity uznávaly vysoké školy jako součást hodnocení při přijímání nových studentů. "Víceúrovňová maturita je moje představa, ovšem já nejsem sama tady v Poslanecké sněmovně a ve vládě," řekla. Politická jednání by podle ní měla skončit na podzim, jinak ministerstvo opět nestihne společné maturity ve stanoveném termínu připravit.
Společná část maturit zatím nemá koncepci
Koaliční poslanci soudí, že u společné části maturit zatím není vyjasněn obsah ani koncepce. Nejsou prý hotové rámcové vzdělávací programy, které jsou podle nich podmínkou úspěšného spuštění jednotných maturit. Místopředsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS) míní, že kdyby stát spustil společné maturity nepřipravené, studenty i školy by to poškodilo. Současná vláda se podle ní snaží "odvrátit hrůzu", která se na středoškoláky valila. Bohdalová ale řekla, že objíždí školy a hovoří s učiteli a nebýt vyvolané hysterie, školy by proti novým maturitám již v příštím roce nic neměly.
Spoluautor návrhu na odložení maturit Walter Bartoš (ODS) míní, že hledání společného jádra maturit, které by bylo stravitelné pro všechny studenty středních škol, bude obtížné. "Průnik se bude hledat těžko, protože máme tři typy vzdělávacích programů, které jsou velmi vzdálené," řekl. Řešením by podle něj mohla být právě dvouúrovňová maturitní zkouška.
Školský zákon, tak jak nyní platí, předpokládá, že obsah, formu i kritéria společné části maturit bude stanovovat stát, druhá část by měla být dál věcí školy. Zastánci jednotných maturit si od nich slibují sblížení úrovně "zkoušky z dospělosti" na různých školách. Výsledek u maturity by pak prý mohl hrát větší roli při přijímání na vysokou školu.
Společná maturita se má týkat tří předmětů - českého a cizího jazyka a třetí předmět by byl "povinně-volitelný". Studenti si budou muset vybrat mezi matematikou, občanským základem, přírodovědně technickým základem a informačně technologickým základem.
"Maturitní" novelu dnes v závěrečném hlasování podpořili koaliční poslanci i většina sociálních demokratů. Většina komunistů se hlasování zdržela.
Ředitelé škol odklad vítají
Ředitelé škol schválení odkladu státních maturit vítají. "Reaguji radostně. Doufali jsme, že to musí rozumní lidé udělat," komentovala rozhodnutí poslanců ředitelka pražského Gymnázia Budějovická Zdeňka Bednářová. Podle ní není maturita připravena zejména organizačně. Nedokáže si prý představit, jak by se řešila logistika a utajení zadání.
Obsahová stránka se jí zdá pro gymnazisty hodně jednoduchá, složení státní "zkoušky dospělosti" prý nebude vypovídat skoro nic o jejich schopnostech. Škola tak spoléhá na to, že kvalitu dožene v profilové části, která bude plně v režii ředitelů. "Takhle ale budeme maturovat od dubna do konce školního roku," povzdychla si Bednářová.
Lehké připadají maturity také například řediteli pražského Gymnázia Nad Alejí Jiřímu Bendovi. "Státní maturity jsou jednotné pro všechny a nevyhovují nikomu," tvrdí. Situaci by řešil rozdělením úrovně alespoň pro gymnázia a zbytek škol.
Odklad vítají i ředitelé jiných typů škol. Například šéfka pražské Obchodní akademie v Dušní ulici Jana Maierová s ideou maturit souhlasí, přesto by považovala za riziko je v příštím roce zahájit. "Myslím, že se dalo očekávat, jak to dopadne, protože nejsou připravené, aby se daly už za rok spustit," řekla po hlasování sněmovny. Také ona má výhrady jak k obsahové stránce, tak k organizaci, mrzí ji ale, že už se přípravě věnovalo tolik let času.
"Teď je potřeba je co nejrychleji dokončit a spustit," dodává. Myslí si totiž, že je třeba, aby byly školy hodnoceny podle jednotného kritéria zvnějšku a rodiče měli možnost porovnat mezi sebou veřejné i soukromé ústavy.
Foto: archiv
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.