Soud: Lidé s <span>vyššími příjmy</span> mají dostávat větší penze

Ústavní soud zrušil s platností od 30. září 2011 výpočet důchodů, který byl údajně méně výhodný pro lidi s vysokými příjmy. Do té doby je třeba přijmout novou úpravu. Soudci tak dali zapravdu názoru, že systém nebere dostatečně ohled na to, kolik lidé v životě vydělávali a tím pádem i odváděli státu do penzijního systému.

Nyní soudkyně zpravodajka Dagmar Lastovecká čte obsáhlé odůvodnění. Návrh na zrušení jednoho sporného ustanovení zákona o důchodovém pojištění podal Krajský soud v Ostravě.

Odložením platnosti svého nálezu Ústavní soud většinou dává zákonodárcům čas na to, aby normu uvedli do souladu s ústavními zásadami. Do stanoveného data zákon platí beze změn.

PSALI JSME: Výdaje na důchody a podporu v nezaměstnanosti loni rostly
                      Bezděk: Lidé budou kvůli penzím emigrovat

Výpočet procentní výměry důchodu je podle ÚS protiústavní, protože v důsledku a v kombinaci s ostatními parametry důchodového systému negarantuje dostatečně právo na přiměřené hmotné zabezpečení. "Vede k neakceptovatelné nerovnosti mezi různými skupinami důchodových pojištěnců," uvedl generální sekretář soudu Tomáš Langášek.

Dosud v důchodovém systému podle Ústavního soudu převažovaly sociální a ekonomické pohledy, nyní je nutné zohlednit i ústavní právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a při invaliditě a právo na rovnost. Podle Langáška se nález může v důsledku projevit v penzích až 95 procent lidí. "Ústavní soud nemůže důchodový systém konstruovat a rýsovat sám. Záleží na tom, jak vláda nebo parlament připraví změnu důchodového systému, aby po 30. září 2011 nezela v zákoně o důchodovém pojištění díra," uvedl Langášek. Zákonodárci také musejí určit, jak se změny projeví na již vyměřených důchodech.

Ministr financí Eduard Janota odhaduje, že rozhodnutí Ústavního soudu by za současného stavu systému mělo dopad na rozpočet v řádu desítek i stovek miliard korun. Podle Janoty bude muset vláda po volbách ihned hledat řešení, a to nejen v oblasti rozpočtové, ale i legislativně-technické.

"Předpokládám, že i v pojmologii, terminologii budeme muset hledat cestu, jak z toho ven," podotkl ministr. Vláda musí hledat úspory, ne zvyšovat výdaje, upozornil. "Naše ekonomika nemá na to, aby důchody byly vypláceny v té podobě, jak si představuje stěžovatel, respektive mnozí, kterým by toto vyhovovalo, protože by měli vyšší důchody," zdůraznil Janota.

Důchody se v Česku skládají ze dvou složek, a to z pevně stanovené základní výměry a procentní výměry, která závisí na příjmech člověka v rozhodném období pro výpočet důchodu. Ústavní soud řešil druhou z těchto složek. Podstatou problému je to, že pokud má člověk v životě vysoké příjmy, tak při výpočtu důchodu dochází k takzvaným redukcím.

ČTĚTE TAKÉ: Pobavte se doma o penězích. Jinak bude zle

Podle současného znění sporného ustanovení zákona se osobní vyměřovací základ do 10 500 korun započítává do penze v plné výši. Z částky nad 10 500 Kč do 27 000 Kč se počítá 30 procent a z částky osobního vyměřovacího základu nad 27 000 deset procent. Osobní vyměřovací základ je v podstatě průměrný měsíční příjem v rozhodném období.

Ministerstvo práce a sociálních věcí systém redukcí hájilo tím, že odráží potřebu solidarity mezi generacemi i mezi různými příjmovými skupinami v jedné generaci. Redukční hranice v různých podobách platí už od roku 1948, připomnělo ministerstvo ve vyjádření doručenému ÚS. Zrušení redukcí by podle ministerstva vedlo ke zvýšení státních výdajů. Dnešního vyhlášení se zástupci ministerstva ani krajského soudu nezúčastnili.

Foto: Jan Zátorský, archiv Týdne