Náhradní výživné
Stát plánuje vyplácet alimenty vyšší než životní minimum

Dětem z chudších rodin, na které jeden z rodičů neplatí alimenty, by stát mohl dávat až 2940 korun měsíčně. Vyplácel by jim tak maximálně 1,2násobek jejich životního minima. Toto náhradní výživné by pak vymáhal po dlužníkovi. Počítá s tím návrh obrysů chystaného zákona o náhradním výživném, který na svém webu zveřejnila vláda. Připravilo ho ministerstvo práce. K zavedení náhradního výživného se kabinet zavázal v koaliční dohodě.

Náhradní výživné od státu by mohly dostávat děti z rodin s příjmem pod 2,4 či 2,7násobek životního minima, hranice není ještě přesně stanovena. Na alimenty od úřadů by tak dosáhla třeba domácnost, v níž žije rodič s tříletým a sedmiletým dítětem, která nemá měsíčně ani 16 848 či 18 954 korun. Výživné od státu by mělo odpovídat soudem stanoveným alimentům, nejvýš by ale mohlo činit 1,2násobek životního minima potomka. Pohybovalo by se tak od 2088 do 2940 korun podle věku dítěte. Pokud by se životní minimum zvýšilo, rostlo by i výživné.

Podmínkou pro vyplacení náhradních alimentů by bylo ale i to, že jeden z rodičů na své děti už více než tři měsíce neplatí a dluh není možné také déle než čtvrt roku vymoci v exekuci. Stát by po dlužníkovi pak částku vymáhal sám. Ministerstvo práce počítá podle podkladů pro vládu s tím, že by se mu vrátila asi tři procenta vydané sumy.
Podle podkladů pro vládu bylo v roce 2012 ze zanedbání povinné výživy obžalováno 12 037 lidí, odsouzeno bylo 9132 osob. Loni obžaloba mířila na 12 554 lidí, verdikt si vyslechlo 10 974 osob.

Podle ministerstva práce se nyní výživné pohybuje od 2149,95 do 3280,13 korun měsíčně, a to podle věku dítěte. Náklady by se tak mohly pohybovat kolem v prvním roce kolem 789 milionů korun, v dalších letech by byly o něco nižší. Do sumy autoři už započítali tříprocentní návratnost. Na personál by se vydalo maximálně 85 milionů první rok, v dalších letech pak 58 milionů. Další částka by putovala do rozvoje informačního systému.

Podle statistiků mají neúplné rodiny mnohem nižší příjem než ostatní domácnosti, víc jim tak hrozí chudoba. V neúplné rodině s dětmi ročně na člena připadá průměrně 86 300 korun. V úplných rodinách s dětmi je to 121 600 korun a v rodinách bez dětí 217 800 korun. V Česku žije celkem kolem 570 800 neúplných rodin.

K zavedení náhradního výživného se vláda zavázala v koaliční smlouvě. Podle legislativního plánu měla mít věcný záměr zákona, tedy obrysy budoucí normy na stole do konce roku. Ministerstva, odbory, zaměstnavatelé a další instituce se k návrhu mohou vyjádřit do 6. ledna. Od kdy by pak mohla nová úprava platit, není zatím jasné.
S návrhem, aby stát poskytl za neplatiče výživné, přišla vládní ČSSD už před volbami.

Plánovala, že by stát posílal dětem peníze už dva měsíce poté, co by otec či matka přestali platit. Podmínkou by ale bylo, aby na nezodpovědného rodiče byla podána žaloba. Na náhradní alimenty měly podle plánů dosáhnout děti z rodin s příjmem pod 2,4násobek životního minima. Od státu by dítě dostávalo 1,5násobek svého minima. Stát by po neplatičích sumu vymáhal.

Zákon o náhradním výživném platí také na Slovensku. Také tam ho dítěti poskytuje stát, po dlužníkovi ho původně vymáhal. Současně ho vymáhal i rodič. Od roku 2008 úřady vyplácejí rodiči příspěvek na dítě, pokud příjem rodiny nedosahuje 2,2násobku životního minima. Dávka může činit maximálně asi 108 eur, tedy 1,2násobek minima. Rodič pak po dlužníkovi výživné vymáhá přes exekutory sám. Pokud nějakou sumu získá, vrátí z ní státu tolik, kolik od něj dostal.