Po víkendové vichřici se stejně jako statisíce domácností ocitla rodina Jana Houžvičky ve svém domě v okrese Praha-východ bez proudu z veřejné sítě. Jenže na rozdíl od mnoha ostatních mohl dál svítit nebo si nabíjet mobilní telefon. Elektřinu mu dodávaly baterie z jeho malé fotovoltaické elektrárny.
Jan Houžvička si malou fotovoltaickou elektrárnu s bateriemi pro vyrobený proud pořídil před rokem. Aby ušetřil na elektřině, byl aspoň z části soběstačný a zároveň měl záložní zdroj, pokud by vypadlo centrální zásobování. Poslední zářijový víkend se mu jeho investice bohatě vyplatila. Zatímco statisíce jiných domácností dlouhé hodiny (a někdy i několik dní) čekaly na obnovení dodávek, pana Houžvičku blackout nijak výrazně nepoznamenal.
"Nebýt fotovoltaiky, asi bychom to s rodinou tak komfortně nepřečkali," říká Houžvička. "Při výpadku zafungoval systém podle očekávání a kombinovaná lednice, samostatný mrazák, Wi-Fi, vybraná světla i zásuvky - vše fungovalo. I když bylo zataženo, s přibývající denní dobou rostl osvit, a tedy i výkon panelů. V dopoledních hodinách jsem si dovolil připojit další spotřebiče. Uvařili jsme si čaj, kávu, mohli jsme sledovat televizní zpravodajství."
Panely bez problémů pokrývaly spotřebu
Jediným menším problémem bylo, když po čase přestal fungovat internet. Ale to nebylo kvůli nedostatku proudu z fotovoltaiky, do potíží se dostal poskytovatel této služby. Houžvička průběžně na mobilní aplikaci, která nepotřebuje připojení k internetu, sledoval stav fotovoltaického systému, aby se baterie nevybíjely příliš rychle, ale panely spotřebu pokrývaly bez problémů.
"Kdykoliv v průběhu dne jsme dobíjeli telefony, notebooky. Manželka potřebuje telefon ke své práci a dobíjela jej asi třikrát - od rána nepřetržitě telefonovala. Od pozdních odpoledních hodin jsme si mohli i rozsvítit. Po noci byla baterie v dostatečné kondici. I kdyby výpadek trval déle, baterie by se dobily. A málem bych zapomněl - přitápěli jsme si krbovými kamny," sdělil Houžvička.
I když si fotovoltaická instalace propojená s bateriemi vyžaduje vyšší počáteční investici, pořizuje si tento systém stále více majitelů solárních elektráren. Na dodatečné pořízení baterie lze teď navíc využít i dotaci z programu Nová zelená úsporám, který v září rozšířil možnosti pro solární elektrárny. Zvyšující se podíl systémů s bateriemi potvrzuje například společnost S-POWER, která nainstalovala už více než 500 fotovoltaických elektráren na střechách rodinných domů nebo komerčních subjektů. Po víkendovém blackoutu se na firmu obrátili další zájemci.
Decentralizovaná energetika je v kurzu
Obdobný trend zaznamenali rovněž ve společnosti ČEZ. "Za minulý a letošní rok jsme připojili přes tři sta střešních fotovoltaických elektráren a další ještě do konce roku připojíme. Z toho stovku se záložním bateriovým systémem, přičemž podíl fotovoltaik s baterkami roste," řekl mluvčí společnosti Roman Gazdík. "Čekáme, že v příštím roce počet námi instalovaných elektráren dál poroste a přibydou i fotovoltaiky doplněné o bateriové systémy."
Podle Martina Sedláka z Aliance pro energetickou soběstačnost právě následky vichřice Hewart ukázaly výhodu střešní fotovoltaiky s bateriemi. "Pro takové případy je decentralizovaná energetika ideální," uvedl Sedlák. Připomněl, že Evropská unie chce více podporovat samovýrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Podle Sedláka by se na využívání solární energie mimo jiné i pro případ nenadálých výpadků měly více zaměřit i české veřejné instituce, jak na tom nyní pracují ve Spojených státech.
Ostatně: dobrou službu tento systém odvedl i Janu Houžvičkovi, byť šlo jen o jeden dům a výpadek trval s přestávkami "jen" čtyřiadvacet hodin. "Pokud nastane obdobná situace v budoucnu, budu schopen fotovoltaický systém využít ještě lépe. Ale už teď po této zkušenosti můžu říct, že rozhodně nelituji, že jsem si za fotovoltaickou elektrárnu připlatil a pořídil si ji i s funkcí záložního zdroje," dodal Houžvička.