Stoletý kurýr
Děti v Sarajevu zavražděného arcivévody bědovaly bez ustání

30. červen 1914: Arnošt, Max a Žofie, od neděle 28. června nejznámější sirotci v Rakousko-Uhersku. Jak se vlastně děti následníka trůnu Františka Ferdinanda dozvěděly o tragické smrti svých rodičů?

Tolik pláče ještě zdivo zámku v Chlumu u Třeboně neslyšelo. Pražský deník Národní listy z úterý 30. června 1914 věnoval osudu čerstvých sirot část titulní strany a z jednotlivých článků lze složit velmi tklivý příběh.

O sarajevské tragédii se děti následníka trůnu dozvěděly v neděli 28. června vpodvečer. Hraběnka Jindřiška Chotková, sestra zavražděné Žofie z Hohenburgu (rozené Chotkové), ovšem dětem sdělila jen část kruté pravdy. "Hraběnka oznámila šetrně, že se jejich milovaným rodičům přihodilo něco nepříjemného. Dítky propukly v usedavý pláč a dlouho nebylo je lze utišiti," vylíčil deník. Na zámku v Chlumu u Třeboně zanechal následnický pár svoje děti cestou z Konopiště do Vídně a dále do Sarajeva.

Osudy tří slavných sirotků

Skutečný stav věcí byl dětem oznámen během pondělí 29. června. "Hroznou, plnou, srdcervoucí pravdu dozvěděly se odpoledne, opět z úst hraběnky Jindřišky Chotkové. Po zprávě, že rodiče jejich stali se obětí zločinného atentátu, více utišiti se nedaly a pláčí a bědují neustále. Hrozný, neodčinitelný bol jejich sdílí celé jejich okolí a lká s nimi. Zámek arciknížecí pohřížen je v nejhlubší zármutek," telefonoval do redakce Národních listů zvláštní zpravodaj deníku v Chlumu a na Konopišti. A ještě výčet sirot: "Dítky arciknížecích manželů: 13letá princezna Žofie, 12letý princ Max a 10letý princ Arnošt."

Pláč pochopitelně časem ustal a osudy tří slavných sirotků jsou nyní v Česku docela neznámou historií.

Žofie se narodila na Konopišti v červenci roku 1901 a v roce 1920 se provdala za hraběte Nostitz-Rienecka, majitele Nosticova paláce v Praze i četných statků na českém venkově. Manželům se narodily čtyři děti, dva ze tří chlapců ale padli v uniformě wehrmachtu za druhé světové války. Hraběcí pár opustil Československo v dubnu 1946 a usadil se v Rakousku. Žofie si celý život dopisovala s některými členy služebnictva z Konopiště, české země oddaně milovala, měla prý být i velkou fanynkou československého hokejového týmu. Bruslení i základům hokeje se totiž naučila už jako malá na rybníku pod konopišťským zámkem.

Max se narodil v roce 1902 během pobytu následnického páru ve Vídni. Československo opustil už krátce po vzniku republiky, v Rakousku vystudoval práva a v roce 1926 se oženil. Prosazoval obnovení monarchie a po nástupu Hitlera v Německu se stal hlasitým odpůrcem nacistů, což mu vůdce nezapomněl a po anšlusu Rakouska v březnu 1938 skončil Max v koncentračním táboře Dachau. Lágr přežil, ovšem podlomené zdraví mu už neumožnilo dlouhý život. Zemřel v roce 1962 na infarkt.

Nejmladší Arnošt čili Ernst se narodil na Konopišti v roce 1904. Za manželku pojal dceru anglického diplomata ve Vídni a rovněž nesnášel Hitlera, jehož obraz dokonce veřejně roztřískal. Skončil také v Dachau a vážně nemocný zemřel již v roce 1954. Rod ovšem nevymřel, všichni tři Hohenbergové by se dnes těšili z mnoha vnuků, jinak řečeno z pravnuků následníka trůnu Františka Ferdinanda a jeho choti.