Stoletý kurýr
Když má operní pěvec větší plat než polní maršál

Se spravedlivou mzdou je to kříž v každé době. Vídeňský tenorista Alfred Piccaver vydělával před sto lety více peněz než polní maršál řídící operace rakouské armády na ruské frontě.

Hýčkaná celebrita a smrt sochaře

Nejdražším hercem v Rakousku-Uhersku byl před sto lety tenorista vídeňské dvorní opery Alfred Piccaver (1884-1958). Lidové noviny z úterý 2. KVĚTNA 1916 prozradily, že bere 1500 korun za večer, přičemž smlouva mu zajišťuje minimálně 40 představení ročně. Piccaver měl tedy větší výplatu než polní maršál, jenž bral 1750 korun měsíčně. Major ovšem jen 340 a poručík 140 korun za měsíc. Farář či úředník na okresním úřadě pak shodně pobírali 150 korun.

Válka rozbíjela rodiny a bez pevné otcovské ruky mnoho dětí zvlčilo. Ve čtvrtek 4. KVĚTNA třeba brněnská policie zatkla bandu dvanácti hochů. "Již několik týdnů provozovali v Brně jistí hoši krádeže, které páchali obyčejně otevřením výkladních skříni, ale také vplížením se v nestřežených okamžicích do soukromých bytů," uvedla policie.

V pátek 5. KVĚTNA zemřel sochař Stanislav Sucharda, jehož proslavila monumentální skulptura Františka Palackého v Praze na Novém Městě z roku 1912, což byl jeden z největších evropských pomníků této éry. "V pátek dne 5. o půl 11. hod. večer vydechl svou šlechetnou a uměleckou duši," pateticky oznámil Suchardovo úmrtí denní tisk.

Jal se také vydělává na válce

Pražská cenzura zakázala ve čtvrtek 11. KVĚTNA dva nemravné časopisy. "Zákaz pornografických listů. Pražské policejní ředitelství zastavilo pro nepřístojný způsob psaní listy Ucho Prahy a Mládeneček," uvedly noviny. Vydělat se ale dalo i na jiných než pornografických tiskovinách, kuchařka Iška Posnerová zkusila zpeněžit válečné zkušenosti silnějšího pohlaví a v neděli 14. KVĚTNA si v Národní politice podala tento inzerát: "Co zachutnalo našim mužům v cizích krajích, rádi po návratu zase ochutnají. Jádrem Kuchařské knihy Išky Posnerové jsou recepty národních jídel srbských, bulharských, italských, ruských a tureckých."

V Rusku se z rakouských zajatců českého původu zformovalo legionářské vojsko, ve čtvrtek 18. KVĚTNA vznikl I. střelecký pluk československého vojska na Rusi čestné pojmenovaný po Mistru Husovi, jehož příslušníci výrazně zasáhli třeba do bitvy u Zborova v červenci 1917. Ne každý voják ale za války válčil, vojenský zběh četař Antonín Bureš z Klatov se potuloval českým venkovem a pod záminkou, že nese zprávy z fronty, vnucoval se do příbytků žen, jež měli muže na frontě. "Z důvěřivých žen láká značné peněžité příspěvky. Po podvodném četaři zahájeno pátrání," informovala Národní politika v sobotu 20. KVĚTNA.

Deset tisíc padlých námořníků

Východní a severní Čechy postihly prudké bouře, povodně i krupobití, při němž padaly kroupy o velikosti lískových ořechů. V Králově Dvoře pak 27. KVĚTNA zabil blesk dvě ženy. "Manželka profesora Hrubého uchýlila se za bouře do nejbližšího domku, do něhož vak udeřil blesk a zabil ji i majetnici." Slavný pražský vydavatel Jan Otto zemřel smrtí přirozenou, a to v pondělí 29. KVĚTNA. Po sobě však zanechal nesmrtelné dílo, kterým je Ottův slovník naučný, jenž má 28 svazků a 186 tisíc hesel na 25 789 stranách.

Lidstvo sice vytváří naučné slovníky, zároveň je ale nepoučitelné a 31. KVĚTNA se pustilo do největší námořní bitvy I. světové války, která vstoupila do dějin pod názvem Jutská bitva. V de facto nerozhodném střetu britských a německých flotil nesmyslně zahynulo téměř 10 tisíc námořníků. "Byl to zápas, jemuž v dějinách všech věků sotva bude rovno," komentoval bitvu redaktor pražské Národní politiky, jenž nemohl tušit, že po první velké válce vypukne druhá, při níž jen v německých ponorkách zemře na 30 tisíc námořníků.

STOLETÝ KURÝR VYCHÁZÍ TAKÉ V ČASOPISE INTERVIEW, KTERÝ KOUPÍTE U SVÝCH OBLÍBENÝCH PRODEJCŮ.