Stoletý kurýr
Lstiví ruští vojáci se oblékají do cizích uniforem

2. až 12. leden 1915. Nový rok 1915 začal v Rakousko-Uhersku slavnostními projevy, včetně poselství stařičkého mocnáře Františka Josefa I.

Císařova řeč byla 2. LEDNA zveřejněna i v pražské Národní politice. "Kéž železná doba najde v řadách Vašich bojovníků jen ocelová srdce. Pozdravuji Své vojsko a Své loďstvo. František Josef," ukončil mocnář svůj projev poměrně bojovnou výzvou.

V Praze od počátku roku 1915 mrzlo a město bylo zasněžené natolik, že v Krči vyrostla sáňkařská dráha, kterou 3. LEDNA doporučil sportovnímu publiku její majitel František Hluchý: "Sáňková dráha, přes 800 metrů dlouhá, upravena u lesní restaurace Za větrem v Krči. Sáňky na místě k dispozici. Doporučuje se pražským sportovcům i obecenstvu ku vděčným i polodenním výletům."

Vrchní velitel rakousko-uherské armády polní maršálek arcikníže Bedřich přijal 4. LEDNA ve Vídni válečné zpravodaje deníků i časopisů ze všech končin monarchie, jimž osobně slíbil, že v novém roce budou moci sledovat boje přímo na frontě a "tam z vlastního názoru poznati chování hrdinného vojska"".

Když 5. LEDNA večer zaklepali na dveře slečny učitelky Berty z Jablonského ulice v Praze Tři králové, hned spustili: "My Tři krále, my k jdeme k vám..." Pro co přišli, bylo záhy oznámeno policii. "Když koledníci odešli, pohřešila učitelka mosazný svícen. Ztrátu nese velmi těžce, byla to památka po otci."

K mnohem dramatičtějším ztrátám však každý den docházelo v zákopech právě zuřící světové války. Národní politika z 6. LEDNA zveřejnila Výkaz ztrát, v pořadí už sedmaosmdesátý od počátku války v červenci 1914. Z výkazu vyplývalo, že padly další desítky Čechů a Moravanů, například Karel Říčný z Kateřinek u Opavy, Jan Štengl z Bukové a Jan Smařinka z Křenovic. Armáda ale i vyznamenávala a pěšák Leo Ptáčník z Osvračína u Horšovského Týna dostal za "udatnost v boji proti nepříteli v Ruském Polsku" stříbrnou medaili II. třídy a doživotní rentu 7,50 koruny měsíčně.

Bojovalo se i vzduchu a počínající leteckou válku pociťoval hlavně francouzský Dunkerk, nad kterým se 7. LEDNA celkem pětkrát objevilo německé letadlo. "Jistý Němec shodil nad Dunkerkem dvě pumy, ty vak nezpůsobily škody," oznámila Paříž.

Ve střední Evropě náhle vypuklo předčasné jaro a takto bylo 8. LEDNA v hlavním města Rakousko-Uherska: "Ve Vídni panuje při 10 stupních tepla dubnové počasí. Leje se a hned zase svítí slunce."

9. LEDNA se v vinohradském divadle odehrál dobročinný koncert Jana Kubelíka, orchestr řídl Oskar Nedbal a mimo jiné zazněl Mozartův Houslový koncert A-dur.

V Královské třídě v pražském Karlíně se 10. LEDNA srazil motorový vůz č. 248 s nákladním povozem, jehož kočí František Vorel byl sražen s kozlíku mezi koně a jen šťastnou náhodou zůstal bez poranění.

Ruská armáda se podle rakouského generálního štábu uchylovala k zákeřným lstím, takže náměstek štábu polní podmaršálek Höfel vydal 11. LEDNA tento rozkaz: "Opětovně bylo zjištěno, že příslušníci ruské armády užívají rakousko-uherských stejnokrojů, aby přepadali hlídky a menší oddíly. Zdůrazňuje se, že s důstojníky a s mužstvem nepřítele, kteří tímto způsobem porušují zákony a zvyky v pozemní válce, nebude nakládáno jako s válčícími." Zajetí tedy nepřipadalo v úvahu a léčka byla trestána popravou.

Také inzerce v denním tisku je zaměřena stále více na armádu a potřeby pro vojáky. Z následujícího inzerátu třeba plyne, že rakouská armáda neposkytovala odvedeným vojínům pověstné dřevěné vojenské kufříky (pokud je tomu dle čtenářů jinak, napište nám). V úterý 12. LEDNA se ale v Národní politice objevil tento inzerát: "Kufříky vojenské, černé, dobře zpracované se zámkem zasíláme za K 4.50. Šubert a Kitzler, továrna rámů v Žižkově." Cena to nebyla úplně malá, kilogram brambor stál tentýž den 20 až 28 haléřů, čerstvé vejce 14 haléřů, jeden pomeranč 12 haléřů, ovšem kilo sádla 3 koruny a 40 haléřů.