Stoletý kurýr
Rusové dobývají Halič, zemře 250 tisíc vojáků

7. až 11. září 1914: Rusové se na východní frontě dočkali prvních velkých vítězství a v bitvě o Halič drtivě pokořili nepřítele jen v několika málo dnech. Rakouský císař František Josef II. přišel o 250 tisíc vojáků.

7. září 1914: Pád Lvovu byl prý strategický krok

Z dosud velmi optimistických zpráv z východní fronty přestávalo být slyšet dosavadní nadšení. Velení rakousko-uherské armády sice nepřipouštělo, aby noviny informovaly o aktuálních porážkách na Haliči, ale čtenáři si leccos mohli domyslet mezi řádky.

"Naše vojsko ustoupilo ze Lvova," přečetli si na titulní straně Národní politiky ze 7. září. Zpráva to byla hodně tísnivá, právě na haličské frontě totiž bojovaly tisíce Čechů, Moravanů a Slezanů. A štáb čtenáře určitě moc neuklidnil, když prohlásil, že ústup je takzvaně strategický. "Tento pohyb byl proveden plánovitě a v plném pořádku."

Lvov byl ztracen a rakouští vojáci v širokém okolí města prohrávali jeden střet za druhým. Do 11. září mělo na Haliči padnout neuvěřitelných 250 tisíc rakouských vojáků, včetně tisíců vojáků z českých zemí. Mrtvého vojáka měla mít najednou každá česká vesnice. Dalších asi 100 tisíc vojáků postupně padlo do ruského zajetí a tito internovaní Češi se později stali základem československých legií v Rusku.

8. září 1914: Ranění vlečou se za námi po zemi

Na Haliči se odehrávala jatka, což dokazují hlavně četné soukromé deníky vojáků i dochovaná korespondence. Sedmadvacetiletý voják z Vysočiny Jindřich Prucha si třeba zapsal: "Jsme v křížovém ohni dvou nepřátelských baterií, které střílejí z pravé i z levé strany. Těžké střely syčí vzduchem, praskají nám nad hlavami a při každém výbuchu jsme rozprášeni ještě víc od sebe. Raněných přibývá. Vlečou se za námi po zemi a pohled to je hrůzostrašný. Nikdo z nás jim nemůže pomoci. Ranění střepinami šrapnelů jsou většinou smrtelná a bez okamžité pomoci následuje vykrvácení."

Jak vyplývá i z uváděného svědectví, do nemocnic se z fronty dařilo přepravit jen muže středně nebo lehce zraněné. Bylo jich ovšem obrovské množství: "Včera přijelo do Vídně 2400 raněných, dnes časně zrána 1315 raněných."

Ztráta Lvova, tedy hlavního města rakouské provincie Halič (oficiálně Haličské království), byla pro Vídeň potupou. "Stalo se tak z důvodů taktických," trvala si ale na svém Vídeň prostřednictvím titulního článku Národní politiky z 8. září.

9. září 1914: Srbská náplast

Nejasné zprávy z haličské fronty se velení armády snažilo vyvážit informacemi o ohromujících vítězstvích na srbské frontě. "Pozoruhodný úspěch zaznamenalo naše vojsko na bojišti jižním. Tam pokusili se Srbové o proniknutí ku Mitrovcům, byli však odraženi a musili zanechati na bojišti vedle mrtvých a raněných na 5000 zajatců."

Dnešní historikové však upozorňují, že rakouská armáda utrpěla na Haliči tak zničující ztráty také proto, že srbská fronta byla vojensky předimenzována.

10. září 1914: Na hranicích 600 tisíc Rusů a koroptve pro špitál

Čtenář českých novin třeba v kavárně pražského Obecního domu stále netušil, k jak hrozné porážce a ztrátám právě dochází na Haliči.

Na titulní straně si mohl přečíst pouze tuto informaci: "Jak oznámila zpráva rakousko-uherského generálního štábu, začala u Lvova nová bitva. O průběhu bitvy nedošly však dosud žádné zprávy. Rusko shromáždilo na haličských hranicích 560 tisíc pěších a 40 tisíc jízdních vojáků."

Ranění už se léčili i v Praze a byli ve všeobecné pozornosti veřejnosti. "Vojenské správě nemocnice na Karlově náměstí bylo zasláno 78 kusů koroptví zastřelených při včerejším honu blíže Prahy. Zásilka byla provázena zdvořilou žádostí, aby dle příkazů pánů lékařů byl nemocným pokrm z koroptví upraven a poskytnut."

11. září: "Nezlomená" armáda trestá pražské holuby

"Útočná síla našich sborů u Lvova přes kruté boje, které byly svedeny, je nezlomena," oznámil denní tisk v pátek 11. září. Čtenář byl opět zmaten. Boje jsou kruté, dozvěděl se. A bohužel, budou pokračovat. Kdo je však na haličské frontě pánem situace, to mu velení armády neprozradilo.

Rakousko mobilizovalo i poštovní holuby. Který z nich do armády odmítl nastoupit, byl popraven. "Včera byli na Kr. Vinohradech zabiti na rozkaz policejního ředitelství všichni poštovní holubi, jichž majitelé neměli k chovu schválení vojenských úřadů."

Bitva o Halič, která vyvrcholila právě 11. září, si podle historiků vyžádala 250 tisíc obětí z řad rakousko-uherské armády. Čtvrt milionu vojáků zemřelo na bojišti, dalších skoro 100 tisíc skončilo v zajetí.