Od soustruhu rovnou do soudcovského taláru. I takový výtah k moci nabízeli komunisté pracujícím. Stačilo absolvovat právnickou školu pracujících a začít rozhodovat o osudech lidí. Překvapivé však je, že i po osmnácti letech od revoluce soudí v české justici lidé pouze s nedostatečným vzděláním.
Přitom současná legislativa mluví jasně: soudce musí být mimo jiné starší třiceti let a musí mít vysokoškolské vzdělání v oblasti práva a odbornou justiční zkoušku. Přesto v soudních sporech i dnes rozhodují lidé, kteří potřebné vzdělání nemají. Vyplývá to ze zprávy, kterou má on-line deník TÝDEN.CZ k dispozici.
K TÉMATU: Senátor Mejstřík: Česká justice je prolezlá komunisty
V rámci předvolební kampaně ji hodlá zveřejnit senátor Martin Mejstřík, jenž obhajuje křeslo v horní komoře parlamentu. Mezi hříšníky figurují také absolventi Vysoké školy SNB. Ministerstvo spravedlnosti si nad tím myje ruce. "Pokud někdo vykonává funkci soudce, aniž by splňoval všechny podmínky obsažené v zákoně, jde o provinění jedince, nikoli chybu systému,“ řekla mluvčí resortu Zuzana Steinerová.
Soudce a vzdělání dle zákona... |
...předpokladem pro ustanovení soudcem je též vysokoškolské vzdělání získané řádným ukončením studia v magisterském studijním programu v oblasti práva na vysoké škole v České republice a složení odborné justiční zkoušky. |
Podle Mejstříka se k nedostatečně vzdělaným arbitrům přiznaly v pěti případech samy soudy, které mu odpovídaly na jeho otázku: Kolik soudců a soudkyň má jiné vzdělání než právnickou fakultu? Odpověď dostal od 77 z celkově 99 soudních dvorů. Proto může být konečné číslo o něco větší. I tak by šlo pouze o zlomek soudcovského stavu. Talár jako pracovní oblek v Česku obléká na tři tisíce soudců.
ČTĚTE TAKÉ: Soudci touží po odchodu do zálohy
"Je to překvapivé. Nenapadlo by mě, že by po devatenácti letech od revoluce mohl soudit někdo bez právnického vzdělání,“ reagoval na informaci prezident Soudcovské unie ČR Jaromír Jirsa. "Každopádně to vnímám jako morální problém, nikoli profesní,“ dodal. Jirsa také vysvětlil, jak mohli soudcovští nedoukové proklouznout výběrovým sítem. "Může to mít na svědomí takzvaná renominace soudců na začátku devadesátých let,“ říká. Tehdy bylo znovu jmenováno přes tisíc soudců. "Nikde v podmínkách nebylo, že by talár mohl obléknout soudce pouze s právnickým vzděláním,“ vysvětluje Jaromír Jirsa.
Foto: profimedia.cz