V kasematech na brněnském hradě Špilberk si ustlalo deset nadšenců

S karimatkou a spacím pytlem dnes v podvečer přišlo deset lidí na brněnský hrad Špilberk, kde stráví noc v kasematech. Ustlali si na pryčnách v cele pro 16 vězňů. Autentický zážitek doprovodila i typická vězeňská večeře - kysané zelí a čtvrtka chleba. Na rozdíl od vězňů návštěvníci dostali i sklenici vína.

Akci Muzeum města Brna, které má hrad ve správě, zopakuje i za tři týdny. Také srpnový termín je stejně jako ten dnešní vyprodaný, řekl ČTK ředitel muzea Zbyněk Šolc.

Přespání v kasematech muzeum nabízelo už v roce 2018. "Byly to jen pokusy. Narazilo to na to, že s návštěvníky spali i průvodci, a bylo pak těžké to personálně zajistit. Nyní jsme se rozhodli, že tam budou lidé sami. Akce je pro dospělé, ale v noci na ně dohlédne ostraha hradu a mají vysílačky, kdyby byl nějaký problém," uvedl Šolc. Potemnělé cely i tak ale podle něj přinesou nevšední zážitek. "Vyzkouší si něco nového, což je hlavní myšlenka. Zažijí hrad tak, jak ho dosud nezažili. Budou ve tmě, je tam vlhko, ale teplota je kolem 15 stupňů," doplnil.

Návštěvníci musí být připraveni na to, že komfort není zaručen. Večer ale všichni měli dobrou náladu. "Viděl jsem akci na internetu a řekl si, že je to něco, co jsem ještě nezažil a rád bych. Chci poznat atmosféru, jaké to bylo po tmě, v tichu. Usnu kdekoliv, takže toho se nebojím. Historii mám navíc rád a čím jsem starší, tím víc mě zajímá, co se kde dělo, jak a proč," řekl účastník Aleš Nevařil, jenž dorazil s přítelkyní. "Četla jsem historické romány, zrovna o Špilberku a okolí, takže mě to nadchlo," doplnila žena.

Přenocovat v nechvalně proslulém žaláři habsburské říše a vyzkoušet si, jaký byl život běžného vězně na konci 18. století, se rozhodla i skupina průvodců ze zámku Slavkov. "Jsme mladí historikové a je pro nás zajímavé přespat na Špilberku. Komu se to podaří? Máme jen karimatky a spacák a jsme připraveni na to, že pohodlí nebude. Ale jsme zvyklí spát i na horších místech a když neusneme, tak si poradíme. O zábavu nebude nouze," věří Daniel Hanák.

Skupinu nadšenců čekal na úvod podpis informovaného souhlasu a následně komentovaná prohlídka kasemat při svíčkách. "Na věznici byly kasematy přestavěny po roce 1783. V průměru tam bylo 250 vězňů, na šest let nebo až na doživotí. Svého času byly kasematy nejhorším žalářem v habsburské monarchii. Vězňové museli v okovech chodit pracovat do kamenolomu na Žlutém kopci, trpěli hladem i nemocemi a v noci spali připoutaní," řekla průvodkyně. Po prohlídce následovala večeře v hradní vinotéce, kterou muzeum letos otevřelo. Tam se také návštěvníci podívali na film o loupežníku Babinském, jenž byl na Špilberku vězněn.

Kasematy ročně navštíví asi 40.000 lidí, uvedl Šolc. Hrad podle něj ročně navštíví asi 130.000 lidí, celkem se ale přijde podívat až 700.000 lidí. "Letos se růst mírně zastavil, podle června. Musíme pořád vymýšlet nové věci," doplnil ředitel.