Dva ústavní soudci pochybují o odložení voleb

Dva ústavní soudci se postavili proti úternímu usnesení, jímž Ústavní soud prakticky odložil předčasné volby. Oba zpochybňují oprávněnost poslance Miloše Melčáka podat stížnost.

Soudci Vladimír Kůrka a Jan Musil zveřejnili svá stanoviska na webu Ústavního soudu.

Kůrka zdůrazňuje, že Melčákova stížnost postrádá váhu, protože ji poslanec podává sám za sebe. "Podmínkou projednatelnosti návrhu je doložení, že právě stěžovateli byla způsobena konkrétní újma v právech, jež jsou chráněna ústavním pořádkem," vysvětluje soudce na webových stránkách Ústavního soudu. Jinými slovy, aby se soudci stížností mohli zabývat, musela by si stěžovat hned celá skupina zákonodárců.

Kůrka uznává, že zkrácení poslaneckého mandátu může mít sice citelný dopad do osobních poměrů poslance Melčáka. "O zásah do ústavně zaručeného práva však nejde. Být poslancem po celé volební období totiž podepřeno žádným ústavním právem není," míní soudce.

ČTĚTE TAKÉ: Klaus a politici: Volby chceme v říjnu nebo co nejdříve
                       ODS navrhuje oprášit senátní návrh trvalé ústavní změny

Podle Jana Musila, druhého ústavního soudce, který se postavil proti úternímu rozhodnutí pléna, nebyly splněny podmínky "pro odložení vykonavatelnosti napadeného rozhodnutí". Poukazuje přitom na to, že v Melčákově stížnosti chybí právě návrh na odložení. Pro svůj postup tak Ústavní soud neměl podle Musila právní podklad.

"Rozhodnutí Ústavního soudu může být vnímáno jako projev jeho aktivismu a projev nerovnosti ve vztahu k ostatním účastníkům řízení, aniž by pro to byly transparentně vysvětleny relevantní důvody," kritizuje rozhodnutí svých kolegů Musil. V podobném duchu hodnotil verdikt pléna i prezident Václav Klaus.

Musil navíc zpochybňuje i legitimitu Melčákovy stížnosti: "Nelze nijak dovodit, jak a proč by měla být dotčena subjektivní práva stěžovatele právě tím, že volby se mají konat ve stanoveném termínu 9. a 10. října 2009." Kvůli "dalekosáhlým sekundárním dopadům" proto Ústavní soud neměl na vydání předběžného opatření vůbec přistoupit, uzavírá Musil svoje stanovisko.

Foto: ČTK