Ústavní krize: co bude s předčasnými volbami dál
01.09.2009 18:15 Analýza
Datum klíčových parlamentních voleb, 9. a 10. října, momentálně neplatí. Vládne zmatek, politikům zkřížil plány Ústavní soud. Řečeno právnickou mluvou, "odložil vykonatelnost rozhodnutí prezidenta o vyhlášení předčasných voleb do Poslanecké sněmovny". Podle Václava Klause jde o "aktivistický a bezprecedentní krok, který bude mít zásadní dopad na politický systém". Co z toho, v úterý 1. září navečer, vyplývá?
1. Termín voleb, 9. a 10. října, je krajně nejistý. Ústavní soud o samotné stížnosti poslance Melčáka (napadl v ní zákon, kterým poslanci zkrátili čtyřleté volební období sněmovny) nerozhodl, jen si vzal blíže neurčený čas na rozmyšlenou, aby ji mohl posoudit. V úvahu tak přicházejí tři možnosti:
a) Ústavní soud stížnost poslance Melčáka zamítne - ale bude mu to trvat tak dlouho, že datum voleb, které po dohodě hlavních stran vyhlásil prezident, mezitím uplyne nebo se nestihne potvrdit. Pak může prezident Klaus vyhlásit nový, pozdější termín. (Podle zákona, na který si Melčák stěžuje, "končí volební období Poslanecké sněmovny dnem voleb, které se budou konat do 15. října 2009". Co se bude dít, když Ústavní soud zákon potvrdí, ale volby se do 15. října nestihnou? To je rébus pro skutečné znalce.) Pravděpodobnost: 40 procent
ČTĚTE TAKÉ: Termín voleb v ohrožení: Ústavní soud jde proti Klausovi
Zděšení politiků: Ústavní puč, nesmysl, neuvěřitelné
b) Ústavní soud Melčákovi vyhoví. Předčasné volby se tím pádem ruší a dosavadní Poslanecká sněmovna funguje dál. Prezident by ji mohl rozpustit teprve v případě, že by vláda třikrát po sobě nedostala důvěru nebo by se do tří měsíců neusnesla o zákonu, se kterým vláda spojila otázku důvěry. Pokud se politici na rozpuštění sněmovny nedohodnou, budou volby v řádném termínu (po čtyřech letech) na jaře 2010. Pravděpodobnost: 40 procent
c) Ústavní soud Melčákovu stížnost zamítne. A to tak rychle, že volby proběhnou v termínu 9. a 10. října. Pravděpodobnost: 20 procent
2. Provizorní vláda Jana Fischera bude v úřadě pravděpodobně déle, než politici předpokládali. Tím pádem bude mít i větší vliv na státní rozpočet na rok 2010. Ten bude možná schvalovat ještě dosavadní Poslanecká sněmovna.
3. Ústavní soud zamotal hlavu politickým stranám, které už rozjely volební kampaň a investovaly do ní miliony. (Protože hlavním zdrojem příjmů stran je státní rozpočet, nemá Ústavní soud tak docela pravdu, když tvrdí, že jeho rozhodnutím "nevzniká újma na veřejných prostředcích, jelikož zatím na zajištění voleb vynaloženy nebyly"). Problémy s nejistým termínem voleb mají i média, například Česká televize, která zorganizovala speciální volební pořady.
4. Poslanec Miloš Melčák je vítězem okamžiku. Ale za ústavní krizi může i on sám. Ústavní stížnost mohl podat mnohem dřív než minulý týden - vždyť parlament schválil zákon o zkrácení volebního období už v květnu a prezident vypsal volby 1. července. Kdyby si Melčák stěžoval v červenci, mohl Ústavní soud rozhodnout už někdy touto dobou.
5. Nevěřte expertům. Ve středu 26. srpna vydala agentura ČTK zprávu s titulkem "Právníci: Melčákova stížnost k ÚS zřejmě volby neohrozí". Hlavní pravidlo voleb přece zní: Překvapení nejsou vyloučena. Ani u Ústavního soudu.
Foto: Jan Schejbal
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.