Protesty organizované lékařskými a zdravotnických odbory kvůli navýšení platů a mezd zdravotníků budou až příští rok. Může jít o výpovědi z přesčasové práce nebo jinou formu. Na dnešní tiskové konferenci to řekla předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníková. Odbory podle ní zvažovaly, že se připojí k protestům praktických lékařů a ambulantních specialistů oznámených na konec října. Původně plánované opakování výpovědí z přesčasové práce oznámené na začátku září nakonec odložily i kvůli povodním na začátek příštího roku.
"Rozhodli jsme se, že nemocnice i při této akci budou zodpovědné," uvedla Žitníková. Prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek však uvedl, že komora podporuje protest praktických lékařů a ambulantních specialistů. Doplnil, že ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) by si tento vstřícný krok neměl vykládat jako slabost, ale jako ochotu k dalším jednáním.
Dohoda z loňského prosince, která tehdy odvrátila protesty zaměstnanců nemocnic, formou výpovědí z přesčasové práce, podle Žitníkové nebyla naplněna. Po devíti měsících jednání není dohoda na návrhu zákona o odměňování zdravotníků, neřeší se benefity nebo dřívější odchody do penze. Návrhy ministerstva zdravotnictví (MZd) podle ní nebylo možné přijmout, neřešila platy a mzdy sester a některým by se odměna snížila.
Zákon měl navázat výši mezd lékařů a dalších zdravotníků na průměrnou mzdu, stanovoval i minimální výší odměny. Bez něj se v současné době zdravotníků týká jen dříve dohodnuté navýšení od ledna o 1400 korun, podle odborů nedostatečné. "Kdyby nám v prosinci 2023 řekli tu pravdu, že nám dají 5000 až 15.000 korun, ale v roce 2024 jenom to, co všem ostatním, tak bychom dohodu nikdy nepodepsali," uvedl předseda Lékařského odborového klubu - Svazu českých lékařů (LOK-SČL) Martin Engel.
Na příští rok počítá veřejné zdravotní pojištění s 530 miliardami korun, jde o 18,5 miliardy korun víc než letos. Podle Kubka ale jen 6,5 miliardy jde navíc na úhrady zdravotní péče, 11 miliard korun jde do rezerv zdravotních pojišťoven. "Vláda si objednává zdravotní péči. Není ochotná zaplatit reálné ceny, kolik skutečně stojí," dodal Kubek. Podle Žitníkové měly zdravotní pojišťovny na účtech přes 50 miliard korun.
Vláda v dubnovém usnesení ministerstvo zdravotnictví zavázala, aby se vyhnulo deficitu a nerozdělovalo příští rok na zdravotní péči víc, než budou příjmy zdravotního pojištění. Proto jsou nárůsty pro jednotlivé oblasti zdravotní péče meziročně nižší než v posledních letech.
Proti tomu protestují právě praktičtí lékaři pro dospělé, pro děti a ambulantní specialisté, dnes se k protestu připojili i gynekologové. Při příchodu na dnešní jednání vlády ministr Válek novinářům řekl, že primární péči by pojišťovny měly příští rok podpořit z rezervních fondů, na kterých mají vyšší jednotky miliard korun.
