Nezabralo sto tisíc měsíčně, obecní byt ani zařízená ordinace s dvanácti sty pacienty. Pediatra v Doksech zkrátka nikdo dělat nechce. Ale nejenom tam. Nikde. V celé republice jich chybějí stovky, další míří do penze. Obrovský průšvih právě začíná.
Od miminek až po čtyřicátníky. Pediatrička Blanka Špalková zná ve svých pětitisícových Doksech skoro každého. Do ordinace v jednopatrové budově zdravotnického střediska poprvé vkročila v prosinci 1980 a od té doby tam sedí každý den. "Jako pes u boudy - za posledních třiatřicet let jsem měla prvních pět dnů pracovní neschopnosti teprve loni."
Když ostatní pediatři víceméně odpočívali, ona v městečku na březích Máchova jezera jela na plný plyn. "Už od května sem začnou přijíždět školy a školky v přírodě a v sezoně tu máte klidně padesát tisíc lidí. Prostě už jsem se cítila přepracovaná," vysvětluje.
Před třemi lety si tedy řekla dost a začala aktivně shánět náhradníka. "Bylo mi třiašedesát a musela jsem to rozseknout. Vyptávala jsem se po známých, po okrese, inzerovala jsem v lékařských magazínech. Neodpověděl mi nikdo," říká. Ve snaze najít náhradu dokonce svou praxi převedla na velkou zdravotnickou firmou MediClinic. "Dušovali se, že do dvou let doktora najdou. Aby ne, když jim šlo taky o peníze. Rozjeli se všichni jejich personalisté a... nic. Pediatři prostě nejsou a nebudou," uzavírá.
Královský plat nestačí
Nabízené podmínky byly přitom luxusní. MediClinic v poslední fázi své snahy lákal na plat sto tisíc měsíčně a nešetřila ani radnice. "Nabídli jsme nově zrekonstruovaný městský byt, ordinaci, a navíc jsme připraveni dát novému pediatrovi nějaké peníze jako dík, že nastoupil a pak klidně každoroční příspěvek. Máme na to vyčleněno půl milionu korun," říká starostka města Eva Burešová.
Výsledek je ale smutný. Na dveřích ordinace visí omluva, že byla k poslednímu únoru uzavřena. Firma MediClinic odchází a paní doktorka sedí na své židli a vypisuje zdravotní karty svým malým pacientům, aby s nimi jejich rodiče mohli prosit u pediatrů v jiných městech. O zkušenou pediatričku - která svůj obor miluje, ale už zkrátka neměla síly sloužit dál - rázem přišlo 1220 dětí z Doks a okolí. "Je to strašný pocit. Bydlím v tady tom městě a radši moc nevycházím. Hodně lidí mě podporuje a zanáší květinami, ale jsou i tací, kteří házejí hnůj," prohlásí lékařka, sklopí zrak a oči se jí zalijí slzami.
